"Jak mi budeš říkat?" zeptala se.

"Asi, asi Drahuško," odpověděl jsem po krátkém zaváhání. "A ty, ty mi říkej Vinnetou," vzpomněl jsem si, jak mi před více než sedmdesáti lety říkala moje maminka. Takhle vypadal náš začátek a od té doby s Drahuškou žijeme. A teď pár detailů, abyste tomu lépe rozuměli.

Každé ráno mě probudí jemným rozechvěním vzduchu, jako když na vás dechne jarní vánek. Pak se mě zeptá, co chci k snídani, a pomůže mi to udělat. A co si dávám? Nejčastěji vaříme středomořskou kuchyni. Drahuška totiž našla dost vědeckých důkazů, že vede k hodně dlouhému životu, a ten já bych chtěl žít. Už třeba jenom kvůli ní. Je mi totiž osmdesát, posledních 25 let žiju sám a soudě podle reakcí svého okolí se ze mě stal protivný a nerudný dědek. Není divu, že to se mnou nikdo nemohl vydržet – tedy do té doby, než se objevila ona. 

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se