Mamutíka probral zvuk přicházející z křoví nedaleko za jeho hlavou. Okamžitě se probral. Intuice ho nikdy nezklamala. To musí být velké zvíře nebo nepřítel. Nic jiného to být nemůže. Tiše se převalil na bok a přitiskl se k mladému bojovníku Kopčemovi.
"Kopčeme, vstávej," sykl tiše a lehce s ním zatřásl, ale mladý bojovník ležel dál bez pohnutí. Mamutík zklamaně zaklel, zase bude všechno na něm. Ještě jednou se na Kopčema a vedle ležícího Veverčáka podíval. Ty dva znal od jejich narození. Teď si tam leží, vlasy svázané do culíku, obličej jim zdobí plnovous, v uchu mají ozdobný kroužek a z hrudníku až na krk vybíhá barevné tetování. Z jejich dechu vycítil, že včera žvýkali listy rostlin přinášejících hluboký spánek.
Převalil se na druhý bok a podíval se na Vlčího drápa. Říkat nemusel nic. Dráp už byl vzhůru a souhlasně kývl hlavou. Pomalu se vyplazili na okraj tábora a vleže čekali, co se bude dít. Za chvíli se ve svitu měsíce objevil velký kojot, hledající zbytky od včerejší večeře. Rána sekyrou a bodnutí oštěpem vše vyřešily. Tiše, tak tiše, že se v táboře nikdo neprobudil. Ráno se ženy mrtvého těla zvířete ujmou a zpracují ho tak, aby z něj zbylo pouze pár kostí.
Chtěli si s Vlčím drápem sednout k ohni, ten však mezitím vyhasl. Párkrát se pokusili vykřesat nový pomocí dvou kouzelných kamenů, ale nepodařilo se jim to. Budou muset počkat na Kopčema nebo Veverčáka, ti to určitě dokážou, ale kdoví, kdy se proberou.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
