Jaké knihy teď máte na nočním stolku?

V tuto chvíli tam leží Život je jinde od Milana Kundery, Brnox Kateřiny Šedé, Velká válka − monografie Herfrieda Münklera a první svazek Pirandellových her. Jsem zvyklý číst paralelně více knih.

Máte nějakého zvláště oblíbeného spisovatele?

Mám rád třeba Michela Houellebecqa nebo Wilhelma Genazina, z postdramatiků Reného Pollesche nebo Elfriede Jelinekovou, ale taky Judith Hermannovou, jejíž nový svazek povídek Lettipark právě překládám. Snažím se sledovat současnou českou prózu, v poslední době mě fascinovaly dva velké romány: Reinerův Básník a Dějiny světla od Jana Němce.

Co jste četl, když jste byl malý kluk?

Mám dodnes rád třeba Sherlocka Holmese. Líbí se mi jeho výlučnost, autismus, patologie osobnosti, které dokážou tak krásně a nepravděpodobně fungovat.

jarvis_5b228a31498e9bae4c93a2d5.jpeg
Foto: archiv nakladatelství

Kterou knihu v tomhle životě ještě musíte stihnout přečíst?

Už několik let se snažím přečíst dva tlusté svazky Deníků Victora Klemperera, které zachycují dobu od roku 1933 po konec války. Klemperer má dar pozorovatele a analytika, zajímavý a bohatý jazyk, je citlivý, vzdělaný a chytrý. Tak proto.

Se kterou autorkou byste rád zašel na sklenku vína a na co byste se jí chtěl zeptat?

S Elfriede Jelinekovou, ale možná bych se raději na nic neptal. Nechtěl bych slyšet ty pravdy. Pak by se mohla na vínko zastavit i Herta Müllerová, ale aby se pak po pár skleničkách Müller Thurgau nezačaly trumfovat Nobelovými cenami. To bych nesnesl!

A se kterým autorem byste se nebál ztroskotat na pustém ostrově?

Tam bych si určitě přál být s Danielem Defoem, to bych se opravdu nebál. A ještě s Johannem Wyssem, autorem Švýcarského Robinsona. Zajímalo by mě, jak by fungovaly všechny ty návody − osvícenské zemědělství, budování farmy i společnosti. V té konstelaci bych byl jistě Pátkem, takže bychom si moc nepopovídali, ale i mě by časem zúrodnil a pak bychom trávili večery dlouhými debatami na témata, která by do mě vložil.