Zahradní průčelí: břízolitovou fasádu přesně člení na šest polí ocelové dilatační pásky.
Foto: Yohan Zerdoun
Neobyčejná stavba překvapuje nejenom černou fasádou a přesnou formou. Skrývá v sobě prostorovou skladbu, jaká se jen tak neomrzí.

Dům mě zaujal, už když se stavěl. Schválně jsem si k němu plánoval výlety na kole tak, abych se podíval, jak to s ním vypadá, a nikdy jsem nelitoval, že bych si snad zbytečně zajel. Bylo patrné, že se děje něco neobvyklého.

Ono je to tak. Nerad přicházím k hotovému, chci vidět, jak se věci vyvíjejí, jak se mají k světu, a též v duchu tipuji, kdo je navrhl. Učinil jsem zkušenost, že dobrý dům vypadá v každé fázi stavby dobře: od vykopání základů přes postupně se zvedající stěny až po natahování omítek. Sledujete růst a vidíte, jak se proměňuje, zpevňuje. Drží "pohromadě", jako by do něj byla vetknuta od začátku určitá harmonie, jako by procházel přirozeným vývojem, v němž se neimprovizuje, ale vše se odehrává podle jasně určených zákonitostí.

reklama
jarvis_5b228c37498e9bae4cadebeb.jpeg
Páteří stavby je dřevěné točité schodiště, na které navazují jednotlivé místnosti, což je nejlépe patrné z řezu domem (následující obrázek v galerii).
Foto: Yohan Zerdoun

Tohle byl právě ten příklad. Úplně nakonec se tvárnice, z nichž byl dům vystavěn, opatřily černým břízolitem rozčleněným dilatačními ocelovými pásky: vzniklý pravidelný rastr připomíná panely. Temný odstín potvrzoval jeho soudržnou, prajednoduchou formu základního kvádru vrcholícího menší nástavbou. Byla to černá labuť, statisticky krajně nepravděpodobný úkaz, jenž se v klidné čtvrti najednou vyloupl. Přesto jsem neměl pocit, že je to schválnost. Naopak, nabyl jsem dojmu, že dané pojetí je mnohem vhodnější, než kdyby se bývalo jednalo o kostku bílou nebo v jakékoliv jiné světlé tonalitě. Černou v architektuře nemusím, zde jsem ji však přijal kupodivu bez výhrad. Tvar i zvolená fasáda si o ni totiž řekly. Věci hovoří vlastní řečí a na rozdíl od lidí se nemýlí.

Rodinný dům na Bílé Hoře

◼ Autor: Ondřej Císler
◼ Spolupráce: Tomáš Oth
◼ Návrh: 2014
◼ Realizace: 2015–2016
◼ Zastavěná plocha: 115 m²
◼ Užitná plocha: 255 m²

Místo činu

Všude okolo potkáte obyčejné domy. Vily, vilky, domy, domečky. Vesměs jsou to normální baráky, postavené bohatšími i chudšími majiteli, bez výstřelků, v proměnlivém měřítku, od přízemních po dvoupodlažní, je znát, že někde chyběly peníze a tam, kde peníze nebyly problémem, se zase nijak výrazně nepředváděly, aby nedráždily sousedy. Je to tak v pořádku, řekl bych, sousedská vstřícnost ve znamení nevyslovených pravidel. Pár hostinců se zahrádkami zvláště v letních měsících pak podporuje občanskou vzájemnost.

jarvis_5b228c38498e9bae4cadebef.jpeg
Řez rodinným domem na Bílé Hoře.
Repro: HN

Rezidenční čtvrť vznikla na vyvýšené pláni severozápadního kraje Prahy, odkud se dobře vyjíždí na dobrodružné výpravy do zemědělské, lehce zvlněné krajiny s dlouhými lány táhnoucími se kolem letiště až ke Kladnu. Krásné je bezprostřední okolí: coby kamenem dohodil − přes rušnou "výpadovku" − se nachází mohyla připomínající bitevní střet na Bílé hoře (shodou okolností se jedná o nejvyšší pražskou kótu 380 metrů nad mořem) a od ní je to kousek k oboře Hvězda, jejíž krása je chronicky známá a již nepotřebuje dalšího komentáře.

Pokračování tohoto článku si mohou přečíst jen předplatitelé

Chcete číst bez omezení? Předplaťte si plný přístup.

Máte již předplatné nebo registraci? Přihlaste se.
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.