"Mladý pane, haló! Ano, tady nahoře."

Mladík, sedící na lavičce v malém parčíku mezi nízkými paneláky, se chvíli rozhlížel a pak ji uviděl. Bylo jí asi čtyřicet, smála se a přátelsky mávala, aby na sebe upozornila. Vypadala sympaticky.

"Dobrý den," zavolal směrem k oknu v prvním patře.

"Dobrý. Co si to tam první letní den čtete?"

"Nečtu, učím se matematiku."

"A nechcete limonádu? Já koukám, jak se tam paříte, musí vám být strašné horko."

"Ale jo, docela bych si dal."

"Tak pojďte sem pod okno," ukázala kam a už mu spouštěla připravenou sklenici se světle červeným obsahem, na jejímž uchu byl přivázán tenký provázek. Jak sklenka pomalu klesala k nedočkavým rukám studenta, motouz se náhle utrhl (anebo ho ta paní úmyslně pustila?) a už ve vzduchu se částečně vylila, aby pak hochovi spadla na rameno, kde dokončila své dílo zkázy.

Oba vykřikli. Ona úlekem a on bolestí.

"Ježíšmarjá, jsem to ale káča pitomá. To je hrůza, promiňte!" 

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se