Antoine Marés se specializuje na dějiny střední Evropy.
Foto: Richard Klíčník
Přední francouzský historik Antoine Marès inicioval výstavu, na níž skládá poklonu českým básníkům, překladatelům a výtvarníkům.

Poprvé přijel Antoine Marès do Prahy v roce 1970. Byl tehdy studentem na Sorbonně, neuměl ani slovo česky. "Vydal jsem se do Prahy na letní školu, měl jsem bydlet na koleji v Bubenči. Když jsem tam dorazil, potkal jsem na chodbě jako první uklízečku. Chvíli trvalo, než té paní došlo, že jsem Francouz. Pak zvedla pěst a zvolala: 'Mnichov'. Nevěděl jsem, co to je, nespojil jsem si to nejprve s názvem města, které se vyslovuje v němčině jinak," vypráví renomovaný historik, který dnes vede katedru soudobých dějin střední Evropy na pařížské Sorbonně a je mimo jiné autorem ceněné monografie o Edvardu Benešovi. "Časem jsem samozřejmě pochopil, co mi ta paní chtěla připomenout. Vyčíst. Uplynulo už 48 let od mé první cesty do Prahy a bude to brzy 50 let od okupace Československa. V té době jsem ještě nevěděl, čemu se budu v oboru přesně věnovat, neměl jsem v úmyslu stát se specialistou na střední Evropu nebo Československo, ale srpen 1968 mě velmi zasáhl a ovlivnil. A pak − ještě ta uklízečka. Dá se říct, že výstava Naše Francie i stejnojmenná kniha jsou mou odpovědí té pobouřené paní."

jarvis_5b34b62c498edabf881e1d7e.jpeg
Koláž, kterou Toyen vytvořila pro dílo esejistky a básnířky Annie Le Brun (1967).
Foto: Archiv Památníku národního písemnictví
reklama

Antoine Marès se směje, když mi historku o naštvané uklízečce vypráví. Jako anekdotu ji také použil při vernisáži, když na začátku května zahajoval v letohrádku Hvězda u Bílé hory expozici, v níž si dal za cíl zdokumentovat výjimečnost vztahů mezi Čechy a Francouzi v průběhu 20. století. Jako prostředek, chcete-li klíč k vysvětlení, si přitom zvolil poezii a výtvarné umění.

Nejlepší básníci a výtvarníci

Naše Francie. Francouzská poezie v českých překladech a ilustracích
jarvis_5b34b62b498edabf881e1d7a.jpeg

Památník národního písemnictví Letohrádek Hvězda 11. 5. – 31. 10. 2018

Francouzská poezie v českých překladech a ilustracích − to je podtitul výstavy, jež mapuje sílu vztahů mezi francouzskou a českou kulturou od konce 19. století a vliv francouzské literatury na naši literaturu ve 20. století. V prvním patře letohrádku Hvězda jsou tedy prezentovány knižní překlady děl Francoise Villona, Arthura Rimbauda, Guillauma Apollinaira a dalších velkých francouzských básníků, jež vycházely v Čechách a na Moravě v nejrůznějších obdobích a různých vydáních. Ta doprovázejí soubory ilustrací Františka Kupky, Jindřicha Štyrského, Toyen, Josefa Šímy, Františka Kubína, Zdeňka Sklenáře, Františka Tichého či Ludmily Jiřincové. Co jméno, to zase pojem v českém výtvarném umění. Všechny knihy i obrázky nashromáždil a uspořádal Antoine Marès.

"Proč jsem se do toho vůbec pustil? U historika je to možná trochu zvláštní jev, ale já to tak mám. Vždycky jsem byl básnický amatér. Druhý důvod: Když jsem v letech 1998 až 2001 působil v Praze jako šéf Francouzského ústavu pro výzkum ve společenských vědách, tak zvaného CEFRES, brouzdal jsem často po antikvariátech a nestačil se divit, co všechno z francouzské literatury v Česku vyšlo − a na jak vysoké úrovni jsou překlady, ilustrace i typografie těchto knížek. Byl to pro mě skutečný objev," říká historik. Zradil by samozřejmě svou profesi, kdyby si v rámci tohoto objevování nezjistil i všechny potřebné informace a neprozkoumal souvislosti: "Jen ve 20. století vyšlo v Česku přes 8000 titulů knih, jež byly přeloženy z francouzštiny, přibližně jednu desetinu představují básnické sbírky. To je skoro neuvěřitelné číslo! Češi přeložili víc francouzských textů než Poláci ve stejné době, a to je Poláků čtyřikrát tolik a měli vždy k Francii velmi blízko."

jarvis_5b34b62c498edabf881e1d82.jpeg
Dagmar Berková vytvořila kresby do knihy Pláč krásné provaznice, v níž jsou shromážděny sonety Louise Labéové (1976).
Foto: Archiv Památníku národního písemnictví

Pokračování tohoto článku si mohou přečíst jen předplatitelé

Chcete číst bez omezení? Předplaťte si plný přístup.

Máte již předplatné nebo registraci? Přihlaste se.
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.