Leoš Válka. Když se ředitel naší největší soukromé galerie DOX vrátil v roce 1996 do vlasti, chtěl vybudovat prostor pro současné umění. Galerie, která má už světové renomé, se stále rozrůstá.
Foto: Matej Slávik

Pořád hledám ideální vestu, do které se vejde všechno. Je to moje celoživotní posedlost," přiznává ředitel Centra současného umění DOX Leoš Válka. "Zatím jsem ji nenašel."

Bez vesty, kterou pečlivě ukrývá pod bundou, a dokonce i pod oblekem, nikdy nevychází. Pro nás se dal bez ní vyfotit vlastně výjimečně, vytáhli jsme ho na střechu DOX − ke vzducholodi Gulliver − a tam je teď pořádně horko.

reklama

"Vesta je ovšem pro mě velmi důležitá. Obvykle obsahuje asi patnáct věcí, o kterých si myslím, že je musím mít při sobě pořád. Kdybych je neměl, bál bych se, že mě zaskočí situace, ve které mi bude něco chybět. Nosím na sobě celé hospodářství. Tento zvyk mám více než třicet let, zhruba od doby, co jsem emigroval do Austrálie."

K nezbytnostem Leoše Války patří víceúčelový nůž, dvoumetr, lžička, diář a obvykle také jedna až dvě rozečtené knihy, takže se vesta poměrně dost pronese. Když ji večer svléká, hned ho přestanou bolet záda, ale na vestě stejně dál trvá. I když je mu militantní styl zcela cizí, těžko se obejde také bez americké vojenské bundy, kterou nosí od podzimu do jara. Bundu vymění za společenský oblek jen v nezbytných situacích. "V Austrálii jsem zažil dobu, kdy lidé nosili ve všech firmách stejný špatně padnoucí dress code. Dnes už se situace samozřejmě změnila a byznysové oblečení je v Austrálii stejné jako vlastně všude na světě."

Ředitel sám je při výběru ošacení konzervativní, ale chápe lidi, kteří mají pro módu vášeň. "Je to vlastně velmi emotivní věc, lidé mohou mít k nějaké věci či značce skutečný vztah. To si dovedu představit."

Doplňky na druhém snímku v galerii

jarvis_5b6ac96c498e289ba2060f72.jpeg
Foto: Matej Slávik

Nůž: Víceúčelový, titanový, se šroubovákem i pilkou. "Jakmile přijdu na stavbu, potřebujeme šroubovák nebo metr, což u sebe stavbyvedoucí většinou nemá."
Metr: Bakelitový dvoumetr se často hodí.
Diář: Klasický diář Filofax. "Většinou potřebuji dva."
Hodinky: Letecké hodinky nejdřív koupil pro syna, který si je přál, pak si je pořídil taky. Jsou praktické, mají svítící ciferník i ručičky.
Lžička: Lžička z titanu je nepostradatelná. "Někde uvíznete, koupíte si jogurt…"