Večer nasedám do vlaku. Vypadá trochu jako letadlo. Vzdálenost tří set kilometrů do dalšího města zvládá za sedmdesát minut.
Foto: Shutterstock

Dokončuji svou prezentaci a posluchači mě zahrnují otázkami. To je sen každého přednášejícího, uvědomuji si a odpovídám na jeden dotaz za druhým. Mladí lékaři mi ještě přináší rukopisy článků se svým vlastním výzkumem. "Mohl byste se na to podívat?" ptají se výbornou angličtinou. Někteří vystudovali ve Spojených státech, jiní v Austrálii nebo v Německu. Snaha dostat ze mě vše, co vím, je zjevná. Chtějí uspět a udržet se v téhle skvělé nemocnici, kterou ročně projdou tři miliony pacientů. Nejsou placeni špatně, vlastně dost podobně jako my, ale jejich příjem je pouze ze třiceti procent stálý, vše ostatní závisí na aktuální výkonnosti v daném měsíci. Musí se snažit, což je patrné i odpoledne při práci na špičkově vybaveném sále.

reklama

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Proč nejmladší čínská generace lékařů by chtěla být jako ta česká?
  • Co se Josefovi Veslekovi stalo na cestě vlakem?
  • Jako pro ni zásadní otázku mu po návratu z Číny položí česká novinářka?
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.