Naposledy se pozdravím s oceánem. Líně se tam v bělostných peřinkách ještě převaluje.
Foto: Irena Jirků

Ta pláž je nejkrásnější po ránu. Oceán, příjemně znavený po noční bouři, se zklidní a začne ustupovat. Tak, jak to tak rád v Bretani dělává. Polehoučku, zvolna. Zachumlaný v pěnivých peřinkách ještě ospale mžourá do slunce, převaluje se, slastně protahuje − až se objeví první tůňka, prohlubeň, skaliska. Pak zívne, otočí se na druhý bok…

reklama

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Jak reagovala Irena Jirků na to, když si jen dva metry vedle ní na opuštěné pláži rozložila své ležení dvojice turistů?
  • Jak fungují zákony schválnosti dle pana Murphyho?
  • A jaká byla poslední rozlučka s oceánem?
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.