Ředitelka zdravotnické společnosti Synlab Kateřina Bílly Danyšová
Foto: Jan Rasch
K zájmu o dějiny druhé světové války i statečné osobnosti odboje přivedlo Kateřinu Bílly Danyšovou pátrání po zmizelých předcích. Ředitelka zdravotnické společnosti Synlab navíc věří, že hrdinové ještě nevymřeli.

Lepší místo pro setkání si Kateřina Bílly Danyšová vybrat nemohla. "Támhle je řopík, vzor 37," ukazuje na nedaleký zrekonstruovaný betonový bunkr, jakmile vystoupí z auta a rozhlédne se po areálu Vojenského skanzenu Smečno na Kladensku. Zdejší opevnění, vybudované před druhou světovou válkou, mělo chránit Prahu a název "řopík" získaly bunkry podle Ředitelství opevňovacích prací, které je budovalo.

Jenže bunkr, v němž bylo donedávna malé muzeum, je vybydlený. "Býval tu kulomet, lafeta a další pěchotní zbraně, ale někdejší správce si všechno odnesl. Pracujeme na obnově," krčí rameny trojice nadšenců, která historický areál od května provozuje.

reklama

A tak míříme do oplocené části skanzenu, kde majestátně stojí několik tanků i dalších obrněných vozidel. Některá jsou v původním stavu, jiná zrekonstruovaná.

Většina je ale provozuschopná − současní správci tu prý nechtějí vystavovat "mrtvé" exponáty.

"Chtěla bych si pořídit vlastní bunkr, ideálně v mém rodném kraji kolem Frenštátu pod Radhoštěm," říká čtyřiačtyřicetiletá generální ředitelka Synlabu, která se intenzivně zajímá o dějiny druhé světové války a její padlé hrdiny. Vojenský objekt by uvedla do původního stavu a ukazovala jej lidem. "Podílela bych se tak aspoň trochu na zachování malé části naší minulosti," říká.

Musely to být zajímavé debaty třeba u stolu v kuchyni. Asi jako když se rodina rozhodne, že si koupí chalupu. Jen z chalupářů by se stali bunkraři. "Už jsme nad tím s manželem uvažovali, protože armáda prý bunkry prodává za pár korun. Narazili jsme ale na problém s pozemkem, přístupovou cestou a naší časovou kapacitou," pokračuje Kateřina Bílly Danyšová trochu zklamaně. O to víc je prý ráda, že se najde parta nadšenců jako ve Smečně, kam může zatím jezdit alespoň na prohlídky.

Ředitelka zdravotnické společnosti Synlab Kateřina Bílly Danyšová
Foto: Jan Rasch

Neuhnout od ideálů

Zálibu v dějinách jedné z nejtragičtějších historických epoch získala Kateřina Bílly Danyšová díky pátrání po předcích. "Dědeček během druhé světové války padl a my jsme nikdy nezjistili, co se vlastně stalo. Máme jen informaci z válečného lazaretu, že byl postřelen," vypráví, ale o dalších podrobnostech mluvit nechce. Po dědečkovi, jehož stopa končí na území Polska, však pátrat nepřestává. "Jako děti jsme doufali, že se vrátí. Že ho střelili třeba do hlavy a on zapomněl, že nás má," pokračuje. Při hledání spolupracovala rodina s Červeným křížem. "Chtěli bychom aspoň zjistit, kde je děda pohřbený. A když se dnes všechno digitalizuje a informace se neustále rozšiřují, pořád neztrácím naději, že něco vypluje na povrch."

Úvahy o statečnosti a odhodlanosti válečných postav se promítají také do manažerčina byznysového života.

Zkoumání rodinné minulosti Kateřinu Bílly Danyšovou ovlivnilo natolik, že se začala zajímat také o příběhy dalších lidí, jejichž osud ovlivnila druhá světová válka. "Zaujal mě třeba osud paní učitelky ze základní školy ve Frenštátě pod Radhoštěm, odkud pocházím. Říkali jsme jí Chalupinka, byla to nesmírně krásná žena," vzpomíná na své dětství ve školních lavicích. "Její velkou láskou byl Karel Raška, také učitel a současně velitel jednotky Obrany národa. Gestapo ho zatklo a popravilo, Chalupinka se už nikdy neprovdala a zůstala mu věrná," říká vrcholová manažerka s tím, že pokaždé, když si přečte Raškův dopis na rozloučenou, má slzy v očích. "Byla to pro mě velká hrdinka, která se neodklonila od svého ideálu. A k takovým příběhům já vzhlížím."

Úvahy o statečnosti a odhodlanosti válečných postav se prý promítají i do manažerčina byznysového života. "Poprvé jsem nastoupila do čela velké firmy ve dvaatřiceti. Všude kolem byli samí chlapi, já měla malého syna a občas jsem se ocitla v situaci, kdy mi nebylo do smíchu. Tak jsem si vzpomněla na lidi, kteří byli za války v ohrožení života a také si museli poradit. Anebo položili vlastní život a zachránili tím životy jiných. V porovnání s tím byly moje problémy malicherné." Dodnes jí prý podobné úvahy pomáhají překonávat těžké momenty.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Jak se snaží k zájmu o historii vést i své okolí?
  • Jak se dostala do zdravotnického byznysu?
  • Čím se zabývá společnost Synlab, jejíž je generální ředitelkou?
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.