Emil Voráč
Foto: Michaela Danelová
Nadace Karla Janečka v rámci projektu Laskavec oceňuje lidi, kteří nezištně konají dobré skutky. Dvanáctým laskavcem, který tak uzavírá druhé kolo stejnojmenného projektu, se stal Emil Voráč z Chodova na Karlovarsku. V rámci spolku Khamoro připomíná romské komunitě pozapomenuté tradice a motivuje sociálně vyloučené najít si místo ve společnosti.

Připomenout kořeny a tradice, motivovat a dokázat, že žádný člověk na světě není předem odepsaný. S takovou myšlenkou se Emil Voráč z Chodova před pětadvaceti lety rozhodl pomáhat Romům a dalším sociálně slabším. Sám se totiž coby Rom setkával s předsudky a dvojím metrem – ať už v práci, výborech či komisích pro národnostní menšiny, kde už řadu let působí.

"Neustále mě někdo napadal se slovy, že Romové jsou nepřizpůsobiví, a házel všechny do jednoho pytle. Problémoví ale nejsou pouze Romové. Navíc se kolikrát jedná o lidi, kteří si jenom neumí poradit v těžké životní situaci. A právě těch mi vždy bylo opravdu líto, tak jsem se rozhodl situaci změnit," říká skromný muž, který nejprve založil Romský klub mezilidských vztahů a nyní vede obecně prospěšnou společnost Khamoro – v překladu z romského jazyka Sluníčko –, v rámci které s předsudky aktivně bojuje a jeho členy motivuje ke vzdělání, práci i folklorní umělecké tvorbě.

reklama

Právě na původní tradice prý Romové postupem času trochu pozapomněli. "Existují období, kdy k sobě lidé inklinují. Pak ale přijdou okamžiky jako třeba finanční krize, kdy přišlo o práci nejvíc lidí právě z vyloučených lokalit – a to pracovali třeba 30 let v jednom podniku," vysvětluje chvíle, kdy jakákoli komunitní či rodová hrdost ustupuje do pozadí a tak se vytrácí i folklor.

Emil Voráč se snaží staré dobré romské tradice, jako je úcta ke starším, křtiny dětí či zvyky kolem Vánoc a Velikonoc, neustále připomínat. "Nejsilnějšími tradicemi jsou ty kolem zesnulých rodinných příslušníků a ty se zatím také nejvíc dodržují. Ale například námluvy a rituální sňatky už úplně vymizely," povzdechne si s tím, že spousta dětí i celých rodin už dnes neovládá ani romský jazyk.

I Charlie Chaplin byl Rom

S tím souvisí i skutečnost, že spousta Romů na svou úlohu ve společnosti rezignovalo. "Demotivace mladých lidí s velkým potenciálem přitom nejčastěji pramení z prostředí, kde žijí – od rodičů a starších sourozenců, což je obrovský problém," říká Emil Voráč. Aby v dětech a mladistvých vzbudil zájem se aktivně do společnosti začlenit, používá dobré příklady z praxe: "Poukazujeme například na vůdčí osobnosti a úspěšné lidi. Když při besedě zmíníme, že i Charlie Chaplin, Charles Bronkson, Tison Furry nebo Zlatan Ibrahimovič byli Romové, máme možnost zvednout sebevědomí těm, kteří už nevěří v šanci na úspěch."

Podle slov Emila Voráče má spolek Khamoro za dobu své existence na kontě velký počet dětí a mladistvých, kteří pochopili, že dosáhnout úspěchu lze, ať je člověk kýmkoliv. "Za posledních pět let hovoříme o 24 dětech, které díky organizaci začaly studovat různé obory. Úspěšně jich studium dokončilo 18, ale i ti, kterým se to nepodařilo, pracují a jsou samostatní." Tým spolku děti připravoval na přijímací řízení, některým zajišťoval potřebné učivo nebo materiály pro studium, středoškolákům a jednomu vysokoškolákovi také stipendia. Kromě toho děti v Khamoru navštěvují taneční nebo divadelní kroužek, jezdí na tábory a výlety, chodí na přednášky a besedy.

 Foto: Michaela Danelová

Že něco nejde, je jen výmluva

Že žádný člověk není předem ztracený, ví Emil Voráč z vlastní zkušenosti. Ještě předtím, než se pustil do své dobročinné iniciativy, pracoval v různých oborech – například jako opravář zemědělských strojů, chemik, strojař nebo číšník. "Co se týče práce, navzdory tomu, že jsem Rom, se mi vždy časem podařilo vypracovat se na pozici vedoucího pracovníka. Když je snaha, jsou i výsledky. A že něco nejde, je jen výmluva."

Všechny momenty ale samozřejmě světle růžové nebyly a nejsou, a jak Emil Voráč přiznává, už několikrát zažil pocit vyhoření. "Myslím, že se s tím potýkají všichni poskytovatelé sociálních služeb, kteří svou práci berou opravdu vážně. Ať už kvůli neustále se proměňujícím zákonům nebo práci s lidmi, kteří jejich pomoc zkrátka ocenit nedokážou," vzpomíná čerstvý laskavec na případ, kdy ho lidé, jimž se snažil pomoci, opakovaně vykrádali. Naštěstí je prý stále více těch, kteří si pomocné ruky váží a jsou za ni vděční.

Hnacím motorem jsou jednoznačně viditelné výsledky – šťastné osudy dětí a mládeže původem právě z vyloučených lokalit, které díky práci spolku Khamoro získaly tolik potřebné vzdělání a díky tomu dnes žijí důstojný život. Naopak pohled české společnosti na Romy se podle Emila Voráče dobrým směrem nevyvíjí. "Žijeme v době, kdy radikálové a stoupenci neonacismu otevřeně zpochybňují romský holokaust. Od pádu železné opony bylo z nenávistných důvodů zavražděno více jak 30 Romů, pokud bychom měli hovořit o útocích s tragickými následky, tak se jedná o 49 případů, napadených je potom v řádu stovek," kalkuluje.

Jak dodává, dochází k četným změnám v sociálním systému, škrtům v dávkovém systému a exekuční zákon spoustě lidem nedává šanci na nový začátek. Naštěstí se Emil Voráč nevzdává a z velké části se díky němu procento zaměstnaných i ve vyloučených oblastech rapidně zvyšuje. Za svou iniciativu nyní získal titul Laskavec, a uzavírá tak druhé kolo stejnojmenného projektu.

Nominovat člověka, který by si zasloužil uznání a podporu, můžete i vy. Všichni ocenění Laskavci v rámci komorního setkání obdrží od Nadace Karla Janečka šek na 6⁶ (tedy 46 656) korun, který mohou využít pro libovolné účely.