Holany na Českolipsku, kde voliči neměli na výběr.
Foto: Jan Rasch
V Holanech šlo před týdnem do voleb jediné sdružení, téměř jako za časů Národní fronty. Žádná opozice se nenašla ani v dalších 1605 obcích Česka. A v sedmnácti vesnicích volby neproběhly vůbec, protože se kandidátku nepodařilo sestavit. Jako v Kadlíně.

Holany obklopené několika rybníky v malebné krajině na Českolipsku přitahují nejen lufťáky, ale také lidi od filmu. Letos se tu natáčely dokonce tři: poválečný snímek, detektivka a pohádka.

Jako pohádka musí komunálním politikům, kteří se ve volbách minulý víkend do poslední chvíle třásli o výsledek a teď vedou nejistá povolební vyjednávání, připadat situace zdejšího sdružení Občané pro Holany. To získalo sto procent hlasů. Žádná opozice v městysu s pěti sty obyvateli nebyla k mání.

reklama
jarvis_5bbf53c0498e15d21ecb32fc.jpeg
Voleb se zúčastnilo jediné sdružení dosavadní starostky Andrey Subotové. Na snímku s obecní vlajkou.
Foto: Jan Rasch

"Nějaká protistrana by tomu tady prospěla, přinesla by do dění čerstvý vítr," tvrdí takřka rouhačsky druhé říjnové pondělí, dva dny po volbách, starostka Andrea Subotová. Třiačtyřicetiletá žena energického projevu absolvovala střední chemickou školu, pak studovala policejní akademii, ale sen o práci v policejním sboru zhatily problémy se zrakem. Živila se jako potravinářská technoložka pro libereckou firmu, během minulého víkendu ale našlápla už ke třetímu funkčnímu období coby starostka na holanské radnici. A už podruhé ve volbách, které byly spíš parodií na skutečné volební klání, "uspěla" jako vůdčí postava jediné, devítičlenné kandidátky. Ve funkci ji má během pár dnů potvrdit staronové zastupitelstvo, tak zní předvolební dohoda. "Někteří lidé brblali: vždyť si nemůžeme pořádně vybírat! Proč jste neudělali ještě jednu kandidátku?" říká Subotová, která v Holanech bydlí od narození.

Starostka stěžovatelům vysvětlila, že kandidátní listinu, tedy libovolné volební sdružení, si měli sestavit sami. Nikdo, kdo by partu kolem Subotové vyzval na volební souboj, se nenašel. A k volbám přišlo 34 procent občanů, v historii obce nejméně.

Jako vtip

"Volit jsem nešla právě kvůli tomu, že tu byla jen jedna kandidátka. To mi přišlo jako vtip," prohodí dlouhovlasá paní Iveta, která si jde do školy na návsi pro své dvě malé děti. Ratolesti má celkem čtyři a do Holan se tato majitelka taneční školy přistěhovala z Prahy teprve před půl rokem. O tom, že by stojaté vody rozčeřila a sama kandidovala, vůbec neuvažovala: "Nejsem odsud, lidi by mě nepřijali," myslí si.

Lidi se ptali: Proč tedy zaškrtáváme jména, když je to pak k ničemu?

Nevolila ani další žena oslovená na návsi. "Měla jsem moc práce," tvrdí Stanislava Mocová, která v Holanech žije třicet let, prodává ve zdejších potravinách pár desítek metrů od volební místnosti, zřízené o víkendu na obecním úřadě, a na lavičce si užívá kuřáckou pauzu. Sama by kandidovat nešla. "Pro tuhle obec ne. Je tu moc závistivých lidí," říká. Co závidí? "Všechno!"

Kolem prochází starostka, obě ženy si tykají, pozdraví se stručným ahoj. Andrea Subotová takhle zdraví každého, koho během naší krátké společné procházky potkáme.

Holany byly od 14. století do roku 1945 městem, ale pak přišly o tisícovku německých obyvatel a po dosídlení se proměnily v městys. Podobně jako do celých Sudet se sem stěhovali lidé ze všech míst republiky, převážně za nepříliš kvalifikovanou prací v zemědělství nebo v uranových dolech na Českolipsku. Dnes se počet obyvatel vyhoupne na někdejší tisícovku v létě, kdy se do zdejších chalup, penzionů a dvou kempů stěhují lidé z měst. Asi tucet místních zaměstnává holanský statek, většina obyvatel dojíždí do firem v České Lípě, řada až do mladoboleslavské Škodovky.

Kostel je tu zavřený, v prosinci se v něm ale konají pravidelně varhanní koncerty. Fandové bluegrassu v Holanech pořádají festival Holanský pulec, na Holanských slavnostech vystupují roztodivné kapely, jako letos s velkým úspěchem zapomenuté duo Kamelie. V obci je fotbalový klub a hasičský spolek.

jarvis_5bbf53c1498e15d21ecb3304.jpeg
Na návsi v Holanech chybí mariánský sloup. Praskl a je v opravě.
Foto: Jan Rasch

Když se ptám starostky, na čem by postavila svou předvolební kampaň, kdyby byla v případě probuzení opozičních pudů svých spoluobčanů této možnosti přece jen vystavena, mluví o tom, že pomohla zachránit zdejší pětitřídní základní školu, jíž hrozilo uzavření, nebo že vybudovala chodníky. A nyní sehnala peníze na přestavbu budovy bývalé školky, jež teď pojme také základní školu.

Vzpoura na vsi

Cedule zvoucí k návštěvě hospody Na rynku na západním konci náměstíčka slibuje teplé obědy. Kuchař si ale dnes vzal volno, nevaří se, omlouvá se hostinský vyhřívající se na sluníčku před hostincem a studující cosi v jakýchsi lejstrech. Lokál si pronajímá od majitele domu, kterým je jeden z místních podnikatelů a také strůjců zdejších politických změn.

Muž, který stál − byť nechtěně − za nynější vládou "jedné strany" v Holanech, je paradoxně státem vyznamenaný účastník odboje proti totalitě Zdeněk Jelínek. Někdejší chartista, vyznavač undergroundu a vyučený zámečník prožil mládí v České Lípě, odseděl si osmnáct měsíců za šíření zakázaných tiskovin a po roce 1989 se přestěhoval do Holan.

V obci dlouhá léta po listopadovém převratu vládl starosta Josef Novák. "Mnozí místní s ním byli nespokojení, ale pořád o tom jen mluvili u mě v hospodě," vypráví pan Jelínek, dnes majitel zednické firmy. "Řekl jsem jim: tak proboha sestavte vlastní kandidátku a běžte do toho!" Sestavování šlo zpočátku ztuha, tak Jelínek oslovil jednu místní rozvětvenou rodinu, ta "nominovala" několik svých členů, z Novákova Sdružení nezávislých kandidátů přešla k opozičníkům i dnešní starostka Subotová a na kandidátní listinu se přidal také bývalý disident a iniciátor vzpoury Jelínek. Do klání vstoupili jako nestraníci pod hlavičkou Občanské demokratické strany a v roce 2010 místní volby vyhráli. Do té doby místostarostka Subotová se stala starostkou.

"Dělá to dobře," chválí i po letech pan Jelínek ženu, jež i v dalších dvou volbách kandidovala za sdružení Občané pro Holany. Sám zastupitelem ale dávno není, raději se vrhl na každoroční organizování výtvarných výstav na zdejší návsi. "Už nemám zájem, nelíbí se mi třeba, jak se zastupitelé po volbách hádají o post místostarosty. Zástupce starosty má totiž o hodně míň práce než starosta, ale pár tisíc na přilepšenou bere," prohlašuje Zdeněk Jelínek. Podle starostky dostává "neuvolněný" místostarosta zhruba sedm tisíc hrubého, uvolněný starosta má něco přes čtyřicet tisíc.

Vždyť nejsi odsud

Tak přece jen nějaké drama ve zdánlivě stojatých vodách stoprocentních výsledků. Navíc ve volbách před čtyřmi lety získala sice nejvíc preferenčních hlasů starostka, letos ji ale z třetího místa přeskočil elektromechanik Miroslav Doubrava, jehož zakřížkovalo ještě víc voličů.

jarvis_5bbf53c0498e15d21ecb3300.jpeg
Miroslav Doubrava přeskočil v preferenčních hlasech starostku. Je elektrikář, ale jezdí i kombajnem.
Foto: Jan Rasch

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Jak vypadají volby v obcích, kde se volby vůbec nekonaly?
  • Kdo pak rozhoduje o místních věcech? Jak je to s investicemi?
  • Proč se lidé nedokážou domluvit?
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.