Připomeňme si nejprve hlavní příčiny, které vedly k založení samostatného Československa.

Zaprvé − vyzrálost celé společnosti i elit, jež souvisela s vysokou úrovní ekonomického a kulturního rozvoje Českých zemí, které na začátku 20. století patřily k nejvíce alfabetizovaným územím v Evropě.

Zadruhé − soumrak kontinentálních říší: sociální a národnostní napětí, jež se zrodilo z válečných problémů, vyprovokovalo pád rakousko-uherského císařství a také nastolení leninského režimu v Rusku.

jarvis_5bd1ea65498e3216c7f28cc5.jpeg

Podtitul Drama mezi Hitlerem a Stalinem nese jedna z nejlepších monografií o druhém československém prezidentovi. Její autor, Antoine Marès, se roky zabývá novodobými českými a slovenskými dějinami, nastudoval však i zdejší literaturu. A na počest českých překladatelů sestavil výstavu Naše Francie, která je ještě do konce října otevřena v pražském letohrádku Hvězda.

Zatřetí − vítězství Dohody, která prosazovala právo národů na sebeurčení a chtěla přestavět střední Evropu.

Živnou půdou pro vznik nového státu se staly právě tyto tři podmínky, přičemž úloha českých aktérů − ať už v exilu, v domácím odboji nebo na frontách první světové války, tedy v československých legiích v Rusku, Itálii a Francii − je v tomto globálním procesu zakotvena až druhotně. Máme-li si tedy představit, co by se stalo, kdyby Československo v roce 1918 nevzniklo, je třeba si připustit, že by se Evropa musela nacházet v zásadně jiné konstelaci. Běh událostí by pak mohla zvrátit jedině prohra Dohody.

Dnes často zapomínáme na to, že v roce 1914 nebylo vůbec jisté, jak všechno dopadne. Nebylo tedy ani vyloučeno, že první světovou válku mohou vyhrát Ústřední mocnosti v čele s Německem a Rakousko-Uherskem. Dokonce ještě v roce 1918 bylo vše poměrně otevřené a Německo zrovna těžilo z uzavření východní fronty. Rumuni byli poraženi, Rusko vyhlásilo příměří, a tak německý generál Erich Ludendorff zahájil 21. března 1918 protiútok na Marně, jenž sice nakonec selhal kvůli omezeným strategickým schopnostem Ludendorffa a také nedostatku německých branných sil, ale poměrně dlouho měl potenciál zvrátit situaci na bojišti.

Až teprve na začátku srpna 1918 se definitivně potvrdilo, že tahle partie je pro německý generální štáb ztracena. A když pak tuto prohru připočítáme k vůbec prvnímu velkému německému neúspěchu v ponorkové válce, v níž Němci vyprovokovali Američany, až se rozhodli vstoupit do konfliktu, je to už fatální skóre. Díky Američanům přestaly být síly dvou válčících táborů vyrovnané.

Vraťme se však k naší otázce: Co by bylo, kdyby… Kdyby Američané nevstoupili do války a kdyby Berlín vyhrál bitvu, jež zuřila na Marně od jara do srpna 1918, osud Evropy by se skutečně diametrálně lišil. Němci by si udrželi vliv ve střední a východní Evropě, jak nám koneckonců jasně naznačuje smlouva, kterou nadiktovali Rumunsku 7. května 1918 a jež z této země činila de facto německého vazala. Anebo jak dokládají jednání s bolševickým Ruskem, na jejichž základě byly potvrzeny nároky Německa na severovýchodní území Evropy.

Němci posilovali svůj vliv systematicky a úměrně tomu, jak jej ztrácelo Rakousko-Uhersko. Jeho armáda − hůře vyzbrojená a pod horším velením − čelila řadě vojenských porážek, sotva se stíhala zotavovat, než aby mohla účinně pomáhat Němcům. Výsledek? Německý štáb převzal v roce 1917 velení všech armád Ústředních mocností. A Clemenceauův skandál, při němž francouzský premiér v dubnu 1918 zveřejnil informace o tajných mírových jednáních, jež se pokusil vést rakousko-uherský císař Karel I. prostřednictvím princů Bourbon-Parmských, pak definitivně uvrhl slábnoucí mocnářství do závislosti na Německu.

Kdyby vyhrály válku Ústřední mocnosti, bylo by to především vítězství Němců. A podle jakého scénáře by se za takových okolností odvíjel osud Čechů?

Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • Co by se stalo se sociálním a národnostním napětím?
  • Proč by v takovémto scénáři mohli z mapy světa zmizet Slováci?
  • Byl by navrhovaný model dlouhodobě fungující?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se