Lucie Matoušková Lankašová ukazuje vermikompostér, který navrhl designér Jiří Pelcl. „Konstrukci s námi konzultoval, byl se podívat i u mě doma, aby viděl, jak tohle zařízení funguje.“
Foto: Libor Fojtík
Když před šesti lety vznikla společnost Kokoza, pojem komunitní zahrada většina Čechů neznala. Dnes je to malý, dobře fungující podnik, který vede Lucie Matoušková Lankašová.

V kulturním domě Zahrada na Jižním Městě se schází asi dvacítka lidí. Přednáší jim tam dvě štíhlé dívky. Vypadají mladší, než ve skutečnosti jsou. Nikdo by nehádal, že se blíží ke třicítce. Hovoří o výhodách komunitní zahrady, kterou zanedlouho společně s příchozími na pozemku kulturního domu založí.

Lidé nejrůznějšího věku poslouchají a potom se shromažďují před budovou. Obejdou pozemek a vybírají si kousek půdy, který by se jim hodil pro pěstování zeleniny nebo bylinek. Brzy na mapě parcely přibude dost trojúhelníčků se jmény pěstitelů. Nechybí ani místo vyhrazené pro budoucí kompost. Vzniká tak první komunitní zahrada v Praze.

reklama

Dnes už je to svého druhu historická událost. Odehrála se v roce 2012, tedy v době nástupu silné generace pražských hipsterů, kteří se chtěli odlišit od běžné populace. Zatímco na Západě byl fenomén komunitních zahrad celkem rozšířený, v České republice ho teprve začala objevovat hrstka průkopníků.

"Když jsme tehdy obcházely městské části, aby nám pronajaly pozemek, protože na něm chceme zřídit komunitní zahradu, úředníci na nás koukali, jako kdybychom se zbláznily," vybavuje si jedna z oněch dívek, které učily lidi ze sídliště sázet rostliny do bedýnek.

Tenkrát třicetiletá Lucie Matoušková Lankašová je dnes o šest let, dvě děti a nespočet zkušeností starší. Z obecně prospěšné společnosti Kokoza, kterou začátkem tohoto desetiletí s kolegyní zakládala, je nyní fungující organizace s obratem okolo pěti milionů korun ročně. Stabilně zaměstnává asi desítku lidí a dalších deset zaměstnanců tvoří osoby, které postihlo duševní onemocnění.

Kokoza pomáhá se zakládáním dalších komunitních zahrad. Buduje je na okrajích sídlišť, ve vnitroblocích i na pozemcích firem. Zřizuje kompostéry a pořádá teambuildingy i workshopy. Zároveň se podílí na kampaních pro velké hráče, jako je Ikea, Heineken nebo Skanska. Právě realizace pro tyto partnery Kokozu především živí.

"Více než polovinu našeho rozpočtu vyděláme sami, zbytek čerpáme z grantů na konkrétní, časově ohraničené projekty, například na zaměstnávání lidí znevýhodněných na trhu práce nebo na osvětové kampaně. Nevyužíváme ale žádné pravidelné provozní dotace," zdůrazňuje Lucie Matoušková Lankašová. Její bývalá kolegyně Kristina Regalová se do společně budovaného podniku po odchodu na mateřskou před pěti lety už naplno nevrátila. "Pořád je ale členkou správní rady. Ta odluka naše přátelství důkladně prověřila, přežilo," říká s úsměvem Lucie.

Designový humus

Sedíme v kanceláři v nejvyšším patře haly číslo 40 v pražských Holešovicích. Už z drobných detailů je patrné, že se Kokoza zabývá "zelenými" tématy. Domácí křížaly jako součást občerstvení, hrábě místo věšáku. A na chodbě vyskládané krabice s vermikompostéry určené pro odkládání bioodpadu v domácnosti. Slovo "vermi" v jejich názvu znamená italsky červi. Jeden z vermikompostérů je zabydlen kalifornskými žížalami, které umějí slupky nebo nať proměnit v humus pro pokojové rostliny či truhlík rajčat na balkoně. Na první pohled by ale jen málokdo poznal, k čemu elegantní zelená nebo šedivá stolička s poklopem a na dřevěných nožkách slouží.

"Vermikompostér navrhl známý designér Jiří Pelcl. Konstrukci s námi konzultoval, byl se podívat i u mě doma, aby viděl, jak tohle zařízení funguje," popisuje Lucie.

Vznik nádoby iniciovala Plastia, česká firma zabývající se výrobou plastových pomůcek pro zahrádkáře. "Jednatelka firmy Lenka Novotná navštívila naši první tiskovou konferenci a pak se s námi spojili. Byla to ideální spolupráce. Oni měli prostředky a technologie, my dodaly know-how," vysvětluje Lucie.

Opětovné využití bioodpadu je další téma, které i díky Kokoze přinejmenším v hlavním městě zdomácnělo. Rozhodně se nedá říct, že by Pražané využívali práci žížal masově, nicméně velká část lidí dnes alespoň ví, že něco takového existuje.

"Nejúčinnější je propagovat kompostování v souvislosti s pěstováním. Když lidé vidí, že bez využití humusu zajímavých výpěstků nedosáhnou, začne jim dávat odkládání bioodpadu smysl," míní Lucie. Vysvětlovat, že házení bioodpadu do popelnice je plýtvání organickou hmotou, které navíc zatěžuje životní prostředí skleníkovými plyny, už má podle ní na chování lidí menší dopad. Nicméně také o tom roste ve společnosti povědomí a třídění bioodpadu se díky tomu stává předmětem komunální politiky, ačkoliv ještě před šesti sedmi lety trápilo málokoho.

Alespoň svůj čas

Právě tehdy Lucie s Kristinou přemýšlely nad tím, co prospěšného by mohly dělat, aby je to zároveň živilo. Lucie, která vystudovala obor sociální práce, měla za sebou zahraniční stáž. Strávila půl roku v Belgii, ve velkém zahradnictví, kde byli zaměstnáni duševně nemocní lidé. Na svou zahraniční zkušenost chtěla navázat − zaměstnávat znevýhodněné osoby a věnovat se ekologii.

Když se vrátila z Belgie, byla jednou z mála, kdo si pořídil domácí kompostér. Ten ji kromě přátelství spojoval s Kristinou. Tehdy zahlédly na internetu článek o komunitních zahradách v Británii. Napadlo je obě věci spojit. Sepsaly projekt, který přihlásily do mezinárodní soutěže Social Business Idea 2010 a vyhrály české kolo.

To jim zajistilo účast v nově otevřeném Impact Hubu Praha, coworkingovém centru poskytujícím podporu start-upům. Lucie tam zpočátku na půl úvazku pracovala, protože Kokoza několik prvních let nevydělávala dost peněz. "Když nemáte finanční prostředky, věnujete alespoň svůj čas," doporučuje.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Jak svůj počáteční nápad investovaly?
  • Kolik v Praze dnes funguje komunitních zahrad?
  • Jakou věští firmě budoucnost?
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.