Při 40. ročníku závodu Slavnost slunovratu má voda Boleveckého rybníka jen něco málo přes čtyři stupně Celsia.
Foto: Václav Vašků
V posledních letech přichází renesance zimního plavání. Ovšem otužování je sofistikovaný proces plný sebepřemáhání a vyrovnání se s šokem i strachem. Blahodárné účinky se ale nakonec projeví nejen na těle, ale i na duši. Někteří psychiatři totiž doporučují koupel ve studené vodě jako terapii proti depresi.

V sobotu ráno cestou do Plzně hrozivě prší. Při otužování ale déšť údajně nevadí. A jak otužilci rádi upřesňují, nevadí jim ani před koupelí v chladné vodě, ani po ní. Lidé, kteří dobrovolně vstupují do vody, přestože její teplota třeba jen mírně překonává bod mrazu, zřejmě nikdy neztrácejí optimismus. O tom se ostatně přesvědčíme hned při příjezdu k Boleveckému rybníku, kdy dvěma mužům ve stylových maskáčových pláštích málem nabouráme auto. "Ahoj! Žádný stres, počkej, chceš s tím zajet?" ťuká rozesmátý otužilec na okýnko a energicky gestikuluje, ačkoliv právě málem přišel o vrstvu tmavě šedé metalízy.

reklama

Maskáčové duo Marcel Biječka a Petr Válka přijelo závodit k Plzni na "Bolevák" až z Hané. "Čau chlapi, tak jak vypadá voda?" ptá se pohotově Marcel Biječka nedalekého hloučku dalších otužilců. "Prej je to ledárna, něco mezi 3,8 a 4,5 stupně Celsia," zakřičí naším směrem jeden z nich. "Oba se chystáme na kilometr. Já plavu teprve druhým rokem, ale v rodině máme silnou otužileckou tradici," přidá se Petr Válka, jehož dědeček František Venclovský v roce 1971 jako první Čech přeplaval kanál La Manche. Třeba ho jednou bude následovat on i nová generace otužilců, která v Česku vyrůstá. "Taky v Přerově se teď začalo otužovat hodně lidí," upozorňují oba sportovci.

jarvis_5bffed16498ec86e3852e8ea.jpeg
Startovní čísla píšou organizátoři závodů 180 otužilcům na ramena, záda i hrudník.
Foto: Václav Vašků

A nejen oni potvrzují, že renesanci zimního plavání patrně odstartoval film Bába z ledu, který měl premiéru loni v únoru. Režisér Bohdan Sláma v něm sledoval složité mezigenerační vztahy. Extrémně působivý je však i motiv otužilecké komunity a část snímku se navíc natáčela právě na Boleveckém rybníku. A tam se také o uplynulém víkendu konal 40. ročník oblíbené Slavnosti slunovratu, kde se na startu v pěti kategoriích během pochmurného odpoledne "utkalo" 180 pro­fesionálů i amatérů.

Plavky nejsou potřeba

V prostorách místní hospody V Háji zatím intenzivně probíhá registrace závodníků. Zatímco někteří už mají na ramenou, hrudi i zádech fixou napsané číslo a po vestibulu pobíhají do půl těla, další čekají, hlasitě se zdraví a probírají stav vody.,

jarvis_5bffed16498ec86e3852e8ee.jpeg
Foto: Václav Vašků

"Slečno, taky chcete začít plavat?" mrkne na mě vysoký muž s krátkými tmavými vlasy. "Teď je nejvyšší čas začít! Jestli nemáte plavky, někdo vám je určitě půjčí. A ve finále stejně žádné nepotřebujete, otužilci se mezi sebou nestydí," směje se. Mojmír Václavek patří do I. plaveckého klubu otužilců Praha, nejstaršího a největšího otužileckého klubu v Česku se základnou v Braníku. S kamarádem Pavlem Pintou na Boleváku poplave trať o délce 750 metrů.

"Už včera jste tam měla být! Vydržet aspoň pár minut a zažít ledovou bolest, třes a euforii," pokračuje s tím, že při otužování člověk vystřídá široké spektrum pocitů: od úplného zoufalství až po naprostou radost. A tak musím slíbit, že v nejbližší době otužileckou výzvu splním. "Během plavání se navíc všichni chlapi změní v ženu," vtipkuje Mojmír.

jarvis_5bffed17498ec86e3852e8f2.jpeg
Foto: Václav Vašků

Sám se během sezony snaží absolvovat tolik závodů, kolik mu práce a rodina dovolí. Otužovat se před čtyřmi lety začal ze zdravotních důvodů − dlouhodobě ho totiž trápila vyhřezlá plotýnka, křeče a brnění v noze. "Nic mi nepomáhalo, měl jsem hrozné bolesti. Tak jsem se rozhodl vyzkoušet extrémní podchlazování, protože pokud má tělo skutečně začít makat a léčit se, musí opakovaně do té nejledovější vody," vysvětluje s tím, že páteř se po čase skutečně uzdravila.

Nejen z jeho vyprávění vyplývá, že otužování je sofistikovaný proces plný sebepřemáhání a vyrovnávání se s šokem i strachem − když člověk vejde do studené vody, jako by najednou nevěděl, co má dělat. Začne se trochu dusit a chce okamžitě ven. "V tu chvíli to musíte vydržet. Chaos přejde, myšlenky se uklidní a tělo začne hospodařit s tím, co má. Prvních pár minut se s tím pere každý," líčí Mojmír. Od organizátorů záhy dostává startovní číslo 53, a může se tak vydat lesem k Boleváku, kde se právě schyluje k hromadnému nástupu závodníků.

jarvis_5bffed17498ec86e3852e8f6.jpeg
Foto: Václav Vašků

Čím dál větší soutěž

Jakmile ředitel soutěže Tomáš Kocánek letošní ročník zahájí a z davu otužilců se třikrát ozve hlasité "Zdar!", může odstartovat první rozplavba na nejnáročnější trať závodu, dlouhou jeden kilometr. "Máme ideální otužilecké podmínky, rozdíl teplot vody i vzduchu je minimální," povzbuzuje účastníky. "Dávejte ale pozor na mušle, sám jsem si před chvílí pořezal nohy," upozorňuje komentátor a na hladině opodál přistává hejno labutí.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Kolik závodů v otužování se za sezonu zhruba koná?
  • Jaké komplikace přináší, když se o otužování zajímá čím dál tím více lidí?
  • Proč má plavání v chladné vodě blahodárný vliv i na psychiku?
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.