Jaké knížky máte právě na nočním stolku?

Erik Tabery: Opuštěná společnost. Autora si velmi vážím jako novináře i jako člověka, který má přesah. Jeho knížka je právě teď velmi potřebná, skvěle ilustruje historické paralely i rozdíly mezi dneškem a počátky budování státu Čechů a Slováků.

Haruki Murakami: Komturova smrt. Jeho tajemný svět mě fascinuje, těším se vždy na další knihy, které od něj vyjdou. Dělám si díky němu idylickou představu, jací asi jsou Japonci.

Vojtěch Mašek, Ondřej Kavalír, Karel Osoha: komiks Návrat Krále Šumavy. Jsem Šumavák od Sušice, v době socialismu nám říkali, že jsme "pevná hráz socialismu a míru"… Rád odkrývám, kdo byl kdo a jaká byla realita v poválečných letech.

Andrew Mayne: Šelma. Oproti běžným thrillerům je zde pro mě velmi občerstvující styl odhadování pravdy − přírodovědec používá postupy a způsob myšlení, který je klasické policejní práci dost vzdálený. Bezva oddechovka.

Máte nějakého zvláště oblíbeného spisovatele?

Těch je mnoho − z našich Bohumila Hrabala, Terezu Boučkovou, Jáchyma Topola, a protože jsem vystudoval a zamiloval si angloamerickou literaturu, tak zde ční Philip Roth, pak Julian Barnes, Ian McEwan, ale třeba i T. S. Eliot a jeho The Waste Land, dále Irové, Francouzi, Nizozemci, Číňané…

Co jste četl, když jste byl ještě kluk?

Četl jsem hodně − i když jsem také hodně stihl běhat po hřišti −, hlavně dobrodružné příběhy, Lovce mamutů jsem přečetl snad dvacetkrát. Taky knížky o přírodě, u nás na vesnici k ní bylo blízko. Později jsem při cestování na střední a vysokou školu zhltnul kvanta dalších knih − právě Hrabal a jeho "perlička na dně" mě naučili hledat v každém člověku to lepší.

Kterou knihu si v životě ještě musíte přečíst?

Dlouho to byl Egypťan Sinuhet, ale asi před 12 lety jsem konečně ten dluh na dovolené splatil. Výhledově chci více nastudovat Churchilla, Masaryka a Havla.

Se kterou autorkou byste rád zašel na sklenku dobrého vína?

S Radkou Denemarkovou − je to vzácný člověk, který umí své strázně přetavit do podoby silného příběhu. Přemýšlí o důležitých věcech. Zeptal bych se jí, zda by opět nezkusila napsat životopisný román.

A se kterým autorem byste se nebál strávit desetihodinový let, anebo ztroskotat?

Já bych radši s autorkou. Ale třeba takový Pavel Kosatík je člověk, s nímž bych se jistě nenudil, a na pustém ostrově bychom to zvládli i po praktické stránce. A s Arnoštem Lustigem jsem sice strávil mnoho hodin, ale chybí mi. S ním bych se na ten ostrov skoro těšil.

jarvis_5c08efb3498e6a73a0cc3328.jpeg
Foto: archiv nakladatelství