Čínská vicepremierka Sun Čchun-lan v listopadu přijela posvětit vznik prvního Konfuciova institutu v Praze. Úplně vpravo v brýlích prorektor VŠFS Roman Mentlík.
Foto: David Urbanczyk
Jediná stará kultura, která nebyla nikdy přerušena, je ta čínská, tvrdí Čchen Čung, jenž v Olomouci vede Konfuciův institut. V tuzemsku vzniká už druhá pobočka této organizace, která je považována za nástroj pekingské propagandy. Co na to Češi?

Na stěně učebny visí tapisérie s pandami, fotografie čínské přírody a architektury. Každý z českých studentů má před sebou na stolku šálek zeleného čaje.

"To jsem já. A to je moje sestra," říká pomalu, s nedokonalým přízvukem, ale v gramaticky správné čínštině jedna z dívek, která ukazuje na fotografii své rodiny promítnutou na zeď. Lektorka, rodilá mluvčí v béžovém svetru a konzervativní kostkované sukni, spokojeně přikyvuje.

Jsme v hodině čínštiny pořádané Konfuciovým institutem při olomoucké Univerzitě Palackého v jedné z jejích starších budov. Frekventanti kurzu měli za úkol přinést snímky svých blízkých, aby si na nich procvičili slovíčka.

Konfuciův institut byl v Olomouci otevřen už před jedenácti lety. V jeho učebnách, které se nacházejí kromě hanácké metropole také v Praze a ve Zlíně a vznikly na základě smlouvy s olomouckou alma mater, se vyučuje čínština, bojové umění taj-či, kaligrafie nebo čajové obřady. Jazykové kurzy probíhají i na olomouckém gymnáziu a základní škole.

reklama

Návštěva z politbyra

To je ale jen jedna, "měkčí" část. Konfuciův institut pořádá také přednášky a semináře, na nichž se snaží předvést východní velmoc v pozitivním světle a propagovat její ekonomické a politické strategie, jako je třeba Nová hedvábná stezka (někdy také Jedno pásmo, jedna cesta). Protože akce probíhají podle scénáře Číňanů, samozřejmě při nich nezazní slova o tom, že tyto poeticky pojmenované iniciativy představují agresivní postupy, které zejména ve třetím světě nebývalým tempem drancují tamní zdroje a ničí životní prostředí. Nebo že aktivity spojené s Novou hedvábnou stezkou mohou v západních zemích být − jak tento měsíc varovalo i Vojenské zpravodajství a Bezpečnostní informační služba − trojským koněm pro aktivity čínské špionáže. Workshopy v rámci institutu pojmenovaného po filozofovi z 5. století před naším letopočtem pochopitelně zcela pomíjejí informace o porušování lidských práv v Číně nebo o tamní cenzuře.

jarvis_5c125695498ec86e3990c401.jpeg
Čínští studenti na Vysoké škole finanční a správní v Praze
Foto: Jan Rasch

Předposlední listopadový týden dorazila do Prahy dokonce místopředsedkyně čínské vlády a členka politbyra tamní komunistické strany Sun Čchun-lan a další tři ministři, aby kromě setkání s prezidentem Milošem Zemanem a premiérem Andrejem Babišem odhalila základací desku už druhého Konfuciova institutu v zemi. Ten vzniká při soukromé Vysoké škole
finanční a správní.

Přestože se Konfuciovy instituty tváří jako nepolitické akty nezištného dobrodiní, účast významných papalášů z Pekingu svědčí spíše o opaku.

Ve 146 státech dnes funguje více než 530 Konfuciových institutů. Vyrostly rychlým tempem během posledních třinácti let. V západních zemích ale vůči jejich působení narůstá kritika a některé univerzity, jako například chicagská, stockholmská či lyonská, se instituty rozhodly zavřít. Americké sdružení konzervativních akademiků National Association of Scholars (NAS) ve své studii uvádí, že Li Čchang-čchun, šéf propagandy v čínské komunistické straně, v roce 2009 Konfuciovy instituty označil za "důležitou součást čínské propagandy v zahraničí". NAS i další iniciativy upozorňují mimo jiné na to, že Konfuciovy instituty zřizované orgánem zvaným Hanban, jenž spadá přímo pod komunistické politbyro, zasahují do toho, co se bude na univerzitách vyučovat o Číně. Podle kritiků tedy na Západě může vyrůst generace studentů, která o této totalitní zemi získá velmi neúplný obraz.

Nemluvě o tom, že šéf FBI letos v únoru výslovně varoval před Konfuciovými instituty jako jednou z "netradičních" forem čínských pokusů o špionáž.

jarvis_5c125695498ec86e3990c405.jpeg
Hodina čínštiny v olomouckém Konfuciově institutu
Foto: Jan Rasch

Co ubírá energii

Čchen Čung je drobný čtyřicátník v černé košili, který se nepřestává usmívat, ani když dostává nepříjemné otázky. Konfuciův institut v Olomouci převzal teprve před necelými třemi měsíci, předtím působil pro tuto organizaci v Německu a Malajsii, dohromady přes deset let.

"Výuka čínštiny, zlepšení komunikace mezi Číňany a Čechy, představení čínské kultury a zprostředkování obrazu skutečné Číny," jsou podle pana Čchena hlavní cíle jeho sdružení. "Jediná stará kultura, která nebyla nikdy přerušena, je ta čínská, vzpomeňte na Egypt nebo Řecko. V naší kultuře je hodně moudrosti a mohou z ní těžit i Češi," říká velmi dobrou angličtinou muž, který podle svých slov v Číně vystudoval anglistiku. Námitka, že původní čínská kultura byla i s jejími památkami téměř vymazána z mapy během Maovy "kulturní revoluce" a také že pod dalšími komunistickými vůdci se z Číny stala úplně jiná země než dřív, ho nerozhodí: "Ale nebyla přerušena úplně. Každá země dělala chyby a lidé se mohou z těchto chyb poučit."

A jaký je podle ředitele Čchena "skutečný" obraz Číny? "Čína je druhá největší ekonomika světa, takže pokud je tam všechno špatné, jak někdo tvrdí, řekněte mi, jak může mít takové úspěchy. Je pravda, že problémy máme, ale Čína je také velmi rozvinutá země, kde proběhlo mnoho změn, a lidé by to měli vědět," prohlašuje Čchen, jenž na dotaz ujišťuje, že není členem komunistické strany.

Když přijde řeč na to, proč jeho institut nedává prostor pro Čínu kontroverzním tématům, konstatuje, že ubírají "energii". "Politika a náboženství lidi rozdělují, my je chceme dávat dohromady. Diskuse ano, ale bez předsudků a stereotypů," odpovídá šalamounsky na otázku, zda by na půdě Konfuciova institutu dovolil přece jen třeba seminář o krvavě potlačené vzpouře čínských studentů z roku 1989 nebo o politických vězních. Není ovšem známo, že by kdekoliv na světě na některém z Konfuciových institutů diskuse na podobná témata zazněly.

Jako důkaz zdejšího osvíceného přístupu zmiňuje ředitel Čchen přednášky, které nedávno měly dvě studentky, jež si na Konfuciově institutu přivydělávají jako administrativní síly. Mluvily o roku svého studia na čínských univerzitách, který platila čínská strana − kromě letenek, které si hradili sami studenti. "Neříkal jsem jim, co mají nebo nemají říkat," tvrdí Čchen.

jarvis_5c125696498ec86e3990c409.jpeg
Ředitel olomouckého Konfuciova institutu Čchen Čung
Foto: Jan Rasch

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Jaké dopady především na zahraničních univerzitách má fungování Konfuciových institutů a jak ovlivňují debatu na některá témata?
  • Co si o institutu myslí vysokoškolští pedagogové a zástupci olomoucké univerzity?
  • A s jakými vyhlídkami přistupuje vedení VŠFS k otevření druhé pobočky?
Máte již předplatné nebo registraci? Přihlaste se.
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.