Vždycky to byl chudáček. Takovej nedomrlej, pochroumanej, křivej. Trvalo celou věčnost, než se ho podařilo dostat do stojánku a jakžtakž srovnat, aby aspoň pár dní vydržel ve stoji spatném. Obvykle se ale pod tíhou kouliček, svíčiček a nechutné čokolády zamotané v alobalu (vzpomínáte?) nakláněl a pozvolna hroutil, a nebýt táty, který ho postupně přisunoval ke zdi, až ho napěchoval do rohu a podepřel násadou od koštěte, určitě by ani do Štěpána nevydržel. Můj táta, jinak povaha výbušná a netrpělivá, však v tomto směru prokazoval nekonečnou trpělivost.
Co se dočtete dál
- Jak tradičně probíhala otcova mise za stromečkem?
- Co si představuje dětská imaginace pod výhružkou zákazu kácení stromů ve státních lesích?
- A proč vlastně je ten stromek vždycky křivý?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi