Pohled na instalaci Kupkovy výstavy je výmluvný: divákům chybí patřičný odstup od prezentovaných děl.
Foto: Petr Volf

Výstava v pražské Valdštejnské jízdárně, která v neděli skončí, jenom potvrdila, co už většina z nás ví: František Kupka je nejvýznamnějším českým výtvarným umělcem dvacátého století − a když to vezmeme napříč všemi obory, může mu novátorstvím ve světovém měřítku konkurovat pouze hudební skladatel Leoš Janáček. Kupka byl u zrodu avantgardy měnící pohled na zobrazování, když přistoupil k radikálnímu abstrahování reality. Pakliže by býval zůstal v Praze, jenom těžko by dosáhl takové kvality a suverenity, jakou mu umožnila kosmopolitní Paříž, kde se ocitl v epicentru převratných změn, jež se v umění už nikdy neměly opakovat. Jeho dílo se nezrodilo jen tak z ničeho − že by Kupka něco u někoho viděl, nechal se inspirovat a pak to přenesl do svých obrazů. Takhle to u něj nefungovalo.

reklama

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Proč prokázala pražská výstava, že nejsme schopni prezentovat významné dílo v odpovídajícím prostoru?
  • Proč je tak důležitý odstup od kupových děl, který Valdštejnská jízdárna neumožňovala?
  • A čí je to vina?
Máte již předplatné nebo registraci? Přihlaste se.
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.