Když končil základní školu, hlásil se Jiří Kubeš na konzervatoř. Hrál na akordeon a své hudební nadání chtěl rozvíjet. Ale nevyšlo to, a tak nastoupil na elektroprůmyslovku. Zdokonalil se tam v programování, později si jako samouk osvojil grafický design. Spustil několik vlastních úspěšných webů, z nichž se nejvíc ujal Fler.cz − on-line tržiště, kde prodejci nabízejí rukodělné výrobky, založil Jiří Kubeš kvůli manželce, módní návrhářce, která nemohla se svými věcmi prorazit v kamenných obchodech.

Za prvních sedm měsíců fungování serveru na něm zákazníci nakoupili zboží za jeden milion korun. Fler nabídl tvořivým lidem přivýdělek a úspěšným prodejcům dokonce živobytí. Dnes jich je na webu registrováno okolo sta tisíc, z toho je asi třetina aktivních. Denně Fler navštěvuje sto tisíc uživatelů, kteří na něm ročně nakoupí zboží za téměř tři sta milionů korun.

Ačkoliv na Fler nedá dopustit spousta lidí, má i kritiky. Nelíbí se jim, že na webu jsou vedle kvalitního a nápaditého zboží nabízeny kýče i amatérsky vyrobené kousky. Jiří Kubeš ovšem koncept otevřenosti měnit nechce. "Chápu, že některému designérovi nemusí vyhovovat, je-li na Fleru s paní, která plete ponožky, ale takový člověk si může založit vlastní on-line obchod," míní majitel brněnské firmy, který si díky vydělaným penězům splnil sen, když procestoval Ameriku na motorce.

Server Fler jste spustil v roce 2008. Pomohla jeho vzestupu tehdy začínající ekonomická krize?

Určitý význam asi měla. Lidé najednou dostávali méně peněz a chtěli si přivydělat. Jednou z možností bylo právě něco vyrobit a nabídnout to k prodeji.

Někdy v roce 2005 jsem se bavila s podnikatelem, který krom jiného vozil do Česka vlnu. Ženy z ní doma pletly svetry. Tvrdil, že to fungovalo pár let po revoluci, ale potom se v Česku plést podomácku přestalo. Netipovala bych tedy, že prorazíte se serverem rukodělných výrobků.

Po revoluci lidé skutečně přestali dělat věci podomácku, protože trh zaplavilo zboží ze Západu a ruční práce upadly v zapomnění. Ale ve chvíli, kdy jsem zakládal Fler, už začínali být konzumním zbožím nasyceni. Vraceli se k originálním rukodělným výrobkům, které nemá každý a za nimiž je nějaký příběh. Fler zachytil určitou renesanci těchto produktů.

Prý jste tehdy nevěděl nic o existenci podobných serverů, jako je Etsy.com, ve světě a byl to čistě váš nápad.

Ano, to je pravda.

Jiří Kubeš

Brněnský rodák vystudoval elektrotechnickou průmyslovku, strojní fakultu nedokončil. V 90. letech pracoval jako hlavní grafik v reklamních agenturách Gerico nebo Areal.cz, mezi roky 2003 a 2005 byl na pozici kreativního ředitele v reklamní agentuře Visione. Server Fler založil v únoru 2008. O čtyři roky později se na serveru už prodalo zboží téměř za 190 milionů korun. Fler si za to od prodejců bere jedenáctiprocentní provizi. V současnosti zde může návštěvník najít přes milion a půl položek nejrůznějšího zboží, jehož celková hodnota dosahuje přibližně půl miliardy korun. Ročně se na Fleru prodá okolo dvou milionů kusů zboží. Jiří Kubeš je stále jediným vlastníkem. Žije v Kuřimi u Brna, je ženatý, má tři děti.

První verzi serveru jste programoval sám. Investoval jste v začátcích do rozjezdu Fleru něco jiného než vlastní čas?

Finanční investice nebyly potřeba. Programování mě bavilo, začal jsem s ním, když mi bylo 14 let. Brzy jsem se dostal také k internetu. V 90. letech jsem pracoval ve firmě, která obchodníkům nabízela k zaregistrování různé domény, jako například videokamery.cz nebo podobné obecné názvy. Oni tehdy nechápali, k čemu je to dobré, říkali, že hlavní jsou pro jejich prezentaci tištěné katalogy. Náklady ve výši 600 korun měsíčně na udržování takových domén jim přišly vysoké, přitom se dnes za ně platí milionové částky. Zkrátka pamatuju tuhle legrační dobu. Díky tomu, že jsem prošel také několika reklamními agenturami, jsem se naučil jako samouk i počítačovou grafiku. To všechno jsem při tvorbě Fler.cz využil, základ webu jsem měl hotový během dvou týdnů. Navíc jsem nemusel investovat do reklamy, protože už v té době jsem provozoval servery Mazlíčci.cz a Mojerodina.cz, které navštěvovaly převážně ženy. Tam jsem oznamoval, že vznikla platforma Fler. Potenciální zákazníci, nebo spíš zákaznice, i prodejci si potom předávali informaci mezi sebou.

Proč jste nazval server Fler?

Díky práci v reklamě jsem měl povědomí o marketingu. Věděl jsem, že název by měl být krátký a že by měl obsahovat hlásku "r", protože to dobře zní a také se to dobře pamatuje. Zároveň jsem nechtěl, aby název znamenal cokoliv konkrétního. Napsal jsem si na papír několik slov a "fler" dopadlo v mém soukromém hodnocení nejlépe. Během deseti minut byl název na světě.

V roce 2017 se na Fleru prodalo zboží za 270 milionů korun. Už víte, kolik to bylo loni?

Něco pod tři sta milionů. Blížíme se k nasycení trhu v České republice. Nárůst tam tedy ještě je, ale už ne tak výrazný jako na začátku.

Nasycení trhu znamená, že už nebudou přibývat noví nakupující?

Množina zákazníků, která se o rukodělné výrobky zajímá, skutečně není nekonečná. Vedle ní existuje část populace, jež preferuje značkovou módu a ručně vyráběné zboží nekupuje. Přemýšleli jsme, že bychom tuto skupinu lidí oslovili, ale nakonec jsme od toho upustili, protože by to bylo příliš finančně náročné a s nejistým výsledkem.

Nedalo by se nasycení tuzemského trhu, vyřešit expanzí do zahraničí, o které jste mluvil už v roce 2015? Plánoval jste spuštění domén Fler.com a Fler.sk. Ty ale stále nefungují. Proč?

Došel jsem k názoru, že trh v cizině zkrátka neumíme dělat. Původně jsem plánoval, že se spojíme s nějakým investorem, který by si třeba část Fleru koupil a jeho peníze by nám pomohly rozjet podnikání v zahraničí. Jenomže zatím žádný investor nesplňoval moje představy. Na spuštění serveru totiž musí navazovat reklamní kampaň, tedy "nákup zákazníka", je nutné optimálně využít vyhledávací sítě, zkrátka nelze jenom přeložit stránky do angličtiny a čekat příliv objednávek. Tohle se povedlo na začátku v Česku, protože tady žádný podobný server nefungoval a byla dobrá doba, ale v zahraničí bychom nemohli takový úspěch čekat.

jarvis_5c6d38fd498e5e3b1d7c7fc4.jpeg
Foto: Josef Kubíček

Investoři vás ovšem oslovovali, ne?

Nabídky přicházely, ale pořád jsem s nimi nebyl spokojený. Víte, sleduji některé servery, které fungují v podobné oblasti jako my. Několikrát jsem zaznamenal, že se do nich vložil investor, který viděl jen byznys, ale neviděl jejich ducha nebo komunitu, která za nimi stojí. A tím je pohřbil. Vím přinejmenším o třech případech webů, které skomírají. Jedním z nich je německá DaWanda, která skončila asi před rokem a odkazuje všechny prodejce na Etsy.com. Přitom byla desetkrát větší než Fler. Já mám komunitu na Fleru rád a chráním tamní rodinné prostředí. Nechci, aby k nám přišel vysoký management, který by server řídil necitlivě. Takže máme podchycený trh v Česku, nějaké zákazníky na Slovensku a podle mě je to lepší, než abychom zbytečně expandovali a zničili se u toho.

Jaké máte mechanismy, abyste na Fleru komunitu prodávajících udržel?

Na to se soustřeďujeme poslední tři roky. Snažíme se našim prodejcům zajistit komfort, aby neměli potřebu odcházet a zařizovat si vlastní e-shop. Nabízíme jim fakturační systém, zásilkovnu, balíkovnu nebo Fler dopravu. Tyto služby nejsou vidět, otevřou se prodejci až po zaregistrování. Patří mezi ně i možnost zúčastnit se různých vnitřních klubů, kde si prodávající mohou vzájemně radit nebo se i při výrobě nějakého artiklu, který je z více materiálů, spojovat. Zároveň je třeba učíme, jak nejlépe nafotit svoje výrobky. Dáváme jim prostě takový pokojíček, kde se mohou usadit a prodávat. Zároveň ale musí pracovat na svém PR, aby byli v komunitě prodejců vidět a aby mohli topovat. Probíhá mezi nimi samozřejmě i nějaký konkurenční boj, neříkám, že se mají všichni rádi.

Byznysplán není to hlavní, co mě na Fleru baví. Chci, aby projekt měl nějakou duši a smysl, a to je pro mě důležitější, než kdyby nám jiná strategie zajistila vyšší zisk.

Použil jste slovo topovat, které souvisí s řazením výrobků. Když zadám do vyhledávače například slovo "šperk", objeví se 600 stránek. Podle čeho se mi nabídky zobrazují?

Pokud si nakupující neurčí, že chce srovnat zboží podle ceny nebo například od nejnovějších výrobků po nejstarší, v základu se nabídky řadí právě podle topování. Jednou za několik hodin může prodejce jedno své zboží "vytopovat", tedy posunout ho nahoru. Čím víc prodá nebo čím lépe je hodnocen od zákazníků, tím může topovat častěji.

Tento systém jste vymýšlel sám?

Ano, mám rád automatizaci.

Zbývá vám ještě 50 % článku

Co se dočtete dál

  • Které dvě cesty měl na svém začátku server Fler na výběr?
  • Jak se kontroluje kvalita a autentičnost zboží?
  • Co si můžete na Fleru koupit za dvě koruny?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se