Michaela Boudová a Josef Jirman v Peci pod Sněžkou žijí už třináct let. Začínali jako instruktoři v lyžařské škole, teď provozují kulturní „epicentrum“ pro místní i turisty.
Foto: Pepa Dvořáček
Michaela Boudová a Josef Jirman provozují v Peci pod Sněžkou extravagantní hostel a klub, kde se setkává retro se současností.

Za socialismu tu bývala vývařovna pro Revoluční odborové hnutí, potom diskotéka. A ještě před sedmi lety znali všichni KlonDike jako místo, kam nikdo s aspoň částečně vyvinutým pudem sebezáchovy nevkročí. Ani jedno už dnes neplatí a svérázný hostel s hudebním klubem pod vedením Michaely Boudové tvoří středobod společenského života v Peci pod Sněžkou. Nebo o to přinejmenším usiluje množstvím koncertů pestrých hudebních žánrů a divadelních představení, sportovním vyžitím či cenově atraktivním ubytováním v umělecky pojatých pokojích, které jsou zamluvené i na několik měsíců dopředu.

"Vždycky to takhle nabité samozřejmě nebylo, to až poslední tři roky," vzpomíná rodačka z Čelákovic na první velký koncert kapely Wohnout, který v KlonDiku před lety odstartoval zatím nekonečnou šňůru úspěšných akcí. "Nejsme mainstreamový projekt pro turisty, a začátky proto byly trochu složité. Zkráceně tady tomu říkáme KD jako kulturní dům, kam se snažíme dostat co nejširší rozpětí nejen hudebních večerů, protože v Peci zkrátka nic takového není a vlastně tu poslední dobou vůbec nebylo kam jít," přidává se Josef Jirman, který s Michaelou Boudovou tvoří ústřední dvojici projektu.

reklama

V Peci pod Sněžkou se potkali před třinácti lety, když si přivydělávali coby instruktoři lyžařských škol. Michaela Boudová později jednu školu převzala a sháněla na zimu ubytování pro své zaměstnance. "Pepa měl jít taky učit pro mě. Protože v KlonDiku tehdy něco na způsob hostelu a diskotéky fungovalo, chtěla jsem si tu pronajmout pár pokojů. Jenže jsem se dozvěděla, že objekt je v insolvenci. Tak mi majitelé nabídli, abych si ho pronajala celý, což jsem nejdřív zavrhla," vypráví podnikatelka, která původně vystudovala učitelství výtvarné výchovy, když se krátce po poledni setkáváme u dřevěného baru v klubu. Tady pravidelně vystupují kapely jako Vypsaná fiXa, Tři sestry, Gaia Mesiah či Mňága a Žďorp.

Pec není druhý Špindl

Odvážného nápadu provozovat vlastní podnik takové povahy se nicméně chytilo několik jejích přátel a Michaela Boudová souhlasila s tím, že si vezme na starost aspoň diskotékový bar, zajistí všechny potřebné dokumenty i personál. "Jenže kamarádi z toho po čtrnácti dnech vycouvali, ale mně přišlo líto, aby se projekt zrušil a KlonDike nadobro zavřel."

Pomalovat zdi přijeli writeři z celé republiky. Z projektu byli tak nadšení, že pravidelně jezdí dodnes a při každé návštěvě ve "svém" pokoji zase něco přimalují.

Větší koncerty a akce, kde by se místní lidé i turisté mohli potkávat a společně bavit, se dříve odehrávaly spíš na velkých horských chatách v okolí. Ty od takového modelu ale dávno upustily, a jak Josef Jirman vysvětluje, stylizují se spíš do "slušnější podoby" rekreačních zařízení pro klidnější klientelu než do dějiště punkových mejdanů.

KlonDike zase střídavě fungoval a nefungoval jako skomírající, pochybná a předražená diskotéka pro zahraniční turisty. "Takže jsem nakonec v prosinci 2012 podlehla a podepsala smlouvu. Uvnitř bylo 12 stupňů pod nulou, popraskané topení, některé dveře nešly zavřít a jiné zase otevřít," směje se Michaela Boudová, která se tak stala provozovatelkou klubu, kam se zásadně nechodilo.

První roky s Josefem proto obcházeli místní a s letáčkem v ruce je přesvědčovali, aby se vůbec přišli podívat. Nedůvěra byla mezi obyvateli Pece pod Sněžkou silně zažitá. "Dnes už lidé umějí ocenit, co tu děláme, i policisté nás chválí. Pravidelně chodí převážně domorodci, na koncerty ale jezdí také lidé z okolí, a občas na otočku přijedou dokonce diváci z Prahy i dalších koutů republiky, to je skoro neuvěřitelné," líčí mladá podnikatelka.

jarvis_5c6e720a498e5e3b1d876e6a.jpeg
Původní výhled na hotel Horizont sice zastínily nové apartmánové domy, ty ale Michaela Boudová považuje za vizuálně funkční objekty
Foto: Pepa Dvořáček

V posledních letech se proměnil nejen KlonDike, ale také samotná Pec pod Sněžkou − původní roubenky a dominantní hotel Horizont obklopují stále další a další apartmány poskytující luxusní služby i nejnáročnějším klientům. "Pořád ale platí, že Pec není druhý Špindl. Ten zažil největší proměnu na přelomu tisíciletí, kdy vznikaly nepraktické a vytunelované stavby, nad kterými nikdo moc nepřemýšlel," vysvětluje Michaela Boudová a dodává, že hudební scéna v sousedním krkonošském letovisku je zaměřená právě na disco. "Co se týče ubytování, převládají tam zase soukromé apartmány, protože každý, kdo tehdy něco znamenal, musel mít byt ve Špindlu." Kvůli společenskému statusu tak apartmánová sídliště po většinu roku zejí prázdnotou.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Co se stalo v KlonDiku se saunou?
  • Kolik se vejde v hostelu lidí do dvoulůžkového pokoje?
  • Jaké turnaje zde pořádají?
Máte již předplatné nebo registraci? Přihlaste se.
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.