Které knihy máte teď na nočním stolku?

Čtu Komturovu smrt od Murakamiho a také Ishigurovo Neopouštěj mě. Ishigurovi právem náleží Nobelova cena za literaturu, umí dokonale popsat vnitřní pocity člověka, jeho myšlení, motivaci. Na obou Japoncích také obdivuji, jak dokážou spojit mluvu své otčiny s evropským myšlením. Jedním dechem jsem také přečetl Grossmanovu novelu Přijde kůň do baru a Harariho Homo Deus.

Máte ještě nějakého oblíbeného spisovatele, k jehož knížkám se rád vracíte?

Snad žádnou knihu jsem nečetl dvakrát, snažím se stále sledovat, co je nového, hodně knížek však nedočtu. Kromě dvou oblíbených Japonců čtu všechno také od Michela Houellebecqa a non-fiction. Namátkou Krvavé země Timothyho Snydera, Evropský sen Jeremyho Rifkina a Šok z budoucnosti Alvina Tofflera. Mám rád také historická díla − Postavy a problémy českých dějin Josefa Pekaře, Sakovu knížku o Riegerovi nebo Kosatíkovo České snění.

Co jste četl, když jste teprve "rozum bral"?

Všechno z krásné literatury. V dospívání to byly romány Ernesta Hemingwaye, novely Grahama Greena, díla Heinricha Bölla a Kurta Vonneguta Jr. Vybavuji si také Valju Stýblovou a její novelu Mne soudila noc a ještě rád vzpomínám na knižnici Nové obzory vědy. Byly to útlé knížky předních vědců-akademiků jako Františka Buriana, Viléma Laufbergera, Zdeňka Servíta či Jaromíra Kurze, v nichž každý vyprávěl svůj životní příběh. Ty měly určitě velký vliv na mladou generaci budoucích vědců, včetně mne.

Se kterou autorkou byste rád zašel na skleničku dobrého vína?

Se Světlanou Alexijevičovou. Chtěl bych jí poděkovat za Dobu z druhé ruky, v níž tak dokonale popsala zrůdnost bolševického režimu.

A se kterým autorem byste se nebál strávit desetihodinový let?

Asi s Jaredem Diamondem, jenž napsal Svět, který skončil včera, nebo s autorem knihy O lidské přirozenosti Edwardem Wilsonem. Anebo i s Noahem Hararim, jenž napsal také Sapiens − od zvířete k božskému jedinci. Povídali bychom si určitě dlouhé hodiny o tom, jak vznikl život na planetě, co dělali první lidé, co se za těch několik milionů let stalo s lidským mozkem a co bude dál s naší civilizací. Bylo by to úžasné.

jarvis_5c81081a498e11e9dc1af2d0.jpeg
Foto: archiv Josefa Syky