Dobré mravy mají mít i roboti
Foto: Reuters

Byl to těžký den. Sedm hodin na sále v maximálním soustředění, s hlavou, ve které se občas zvedla vlna emocí, když se věci nedařily podle vlastních představ a připraveného scénáře, ale současně i s věčně blikajícím červeným světlem, jež vás zastaví, pokud byste své okamžité rozpoložení chtěli dát najevo. To se totiž nesmí, znervóznili byste tím i ostatní, což je počin, jenž je v nepsaných sálových pravidlech přísně zakázán. Papiňák v hlavě nesmí nikdy ven. A právě dnešní den byl přesně takový a přitom měl být ještě dlouhý.

reklama

Cestou na letiště si musím koupit běžecké boty a poté mě čeká let do zahraničí. Vstupuji do sportovního obchodu. Prodavači si mne nevšímají a baví se mezi sebou. Až můj vyzývavě hlasitý pozdrav doléhá k jejich uším a konečně je o trochu silnější než nesnesitelná hudba, která mne měla varovat předem. Mladík potetovaný od hlavy až k patám (má krátké kalhoty, takže to vidím) mi dává vysvětlení, jaké boty potřebuji.

„Můžete mi ukázat tyhle?“ přerušuji jeho proslov a ukazuji na konkrétní pár, který chci.

Cítí se uražen a hned mi to dává najevo. Takhle si u něj boty koupím jen těžko, to je mi hned jasné. V záplavě zbytečných vět vlastně řešíme spor, kdo tu je pro koho, a tak raději odcházím pryč. Jsem rozhodnut, že do tohoto obchodu už nikdy nevstoupím. To budu raději běhat bos, říkám si v návalu víceméně směšné a zbytečné zlosti.

Po cestě na parkoviště v podzemí obchodního domu si chci koupit kávu. Vzpruha by se mi teď hodila.

„Můžete mi dát flat white?“ ptám se dívky za pultem.

„Ne,“ odpovídá s nevinným úsměvem.

„Proč?“

„Já tenhle typ kávy neumím udělat.“

Ještě kontroluji nabídku na tabuli za ní, potvrzující oprávněnost mé otázky, ale pak mi dochází, že tady zřejmě právě splácím daň za plnou zaměstnanost v naší zemi. Odcházím rozhodnut už nikdy nepřekročit ani přes práh tohoto obchoďáku a adrenalin mi stříká snad i z uší. Ještě štěstí, že mne nikdo známý v tu chvíli nevidí. Tedy aspoň v to doufám.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Máte již předplatné nebo registraci? Přihlaste se.
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.