Škola navržená pro Bauhaus v německé Desavě jejím ředitelem Walterem Gropiem se stala kultovním místem moderní architektury a designu.
Foto: Filip Šlapal

Pokud bychom hledali světově nejvlivnější školu architektury a designu dvacátého století, mezi favority na prvenství by se velmi pravděpodobně objevil Bauhaus, jenž byl založen před sto lety v německém Výmaru. Rok po skončení první světové války měli snad všichni lidé chuť začít znovu − a jinak. Vyhlídky se zdály více než nadějné, neboť se mělo za to, že hůře, než bylo, už být nemohlo.

reklama

V provolání Bauhausu se psalo: "Společně navrhněme a vybudujme novou stavbu budoucnosti, která obsáhne architekturu, skulpturu i malířství v jediném celku a která se jednoho dne bude tyčit k nebesům jako křišťálový palác, dílo milionů rukou dělníků."

Ředitel školy Walter Gropius chtěl moderně navázat na Gesamtkunstwerk, totiž na spojení různých oborů do jediného celku, jehož forma se bude důsledně a nekompromisně odvíjet od funkce. Z patetického vyznění manifestu můžeme usoudit, že byl idealistickým vizionářem, ale díky svým uměleckým i organizačním schopnostem věděl, jak cíle dosáhnout. Začal se rodit funkcionalismus, právě z Bauhausu pocházely jeho nesilnější kořeny, z nichž se splétala jedinečná DNA.

Gropius povolal do služby avantgardní malíře, jako byli Paul Klee, Vasilij Kandinskij, Oskar Schlemmer, Josef Albers či Johannes Itten, ale také architekty Hannese Meyera nebo Ludwiga Miese van der Roheho, typografa Herberta Bayera, fotografa Lászlóa Moholy-Nagye či designéra nábytku Marcela Breuera. Co jméno, to pojem. Obory ztrácely někdejší hranice. Škola si byla dokonce postupně schopná na sebe vydělávat, protože její pedagogové přicházeli s originálními řešeními, s novými pohledy na užité umění, design i průmyslovou výstavbu. Trubkový nábytek se zrodil právě v Bauhausu. Stejně jako typické bezpatkové písmo nebo stolní lampy.

jarvis_5c924484498ec24570e7a6b6.jpeg
Fotografie Filipa Šlapala přibližují vizuální kulturu Bauhausu, kde kompozice a barevnost schodiště připomíná avantgardní obraz.
Foto: Filip Šlapal

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Máte již předplatné nebo registraci? Přihlaste se.
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.