Obonete Ubam
Foto: Pepa Dvořáček
Narodil se v Čechách, osud na něj ovšem čekal v zemi jeho otce, v Nigérii. Jako nejstarší syn se postavil do čela významné rodiny a kmene Annang oblečen do české vojenské uniformy a s citátem z filmu Pulp Fiction na rtech.

Na základní vojenský výcvik v obávaných Přáslavicích se prý vzpomíná s heslem "Přáslavice nikdy více, radši kulku do palice". Dnes dvaačtyřicetiletý absolvent vojenské akademie, Čech s nigerijskými kořeny Obonete Ubam, tamním drilem kdysi prošel. Přáslavice přesto v jisté nadsázce označuje za "Františkovy Lázně". Rodák z moravskoslezského Bruntálu má totiž mnohem tvrdší vojenskou zkušenost − a to jako patnáctiletý student nigerijské kadetní školy.

Někdejší profesionální voják a ministerský poradce říká, že dnes žije "třírozměrný život". Mezi jednotlivými společenskými rolemi přechází s lehkostí. Pamatuje však chvíle, kdy byly podobné přesuny namáhavé i životu nebezpečné. Své životní peripetie nyní shrnul v knize Sedm let v Africe.

reklama

Prvním světem, který Obonete Ubam obývá od narození, je svět kluka z moravskoslezských Sudet, později prvního afročeského vojáka v Armádě České republiky a následně právníka i obchodníka. Ubamovy zkušenosti s odlišností vhodně shrnuje jeho postřeh: "Být mulatem v Čechách není snadné, ale být Čechem v Nigérii je těžší."

Do druhého světa nahlédl v patnácti letech, kdy se poprvé setkal se svým otcem, nigerijským policejním generálem, obchodníkem a velmožem. Oboneteho rodiče se seznámili za dob Sovětského svazu v ukrajinském Kyjevě, kde jeho matka, donedávna učitelka, studovala ruštinu. Příběh jejich lásky na pozadí studené války by vydal na román − pokud by matka nevyjádřila přání se o své minulosti nebavit. Pozornosti okolí si totiž užila dost, a to ne zrovna v dobrém. Komunistický režim ji po návratu do Československa a několika letech manželství, během nichž manžele udržoval od sebe, přiměl k rozvodu na dálku. Čeští rasisté dokázali být za socialismu nesnesitelní stejně jako dnes.

jarvis_5c9248f2498e11e9dcad6607.jpeg
Foto: Pepa Dvořáček

Třetím Ubamovým světem je nyní španělská Málaga, kde žije a v poklidném tempu obchoduje s nemovitostmi. Odsud také přiletěl do Prahy pokřtít svou čerstvě vydanou knihu. Její původní verze měla 900 stran, ačkoliv Obonete Ubam poznamenává, že "od maturitní písemky prakticky nic nenapsal".

"Když knihu četla máma, byla dojatá. Nacházela v ní ozvěny vlastního příběhu," říká novopečený autor, jehož knižní vyprávění má nakonec třetinový rozsah. Představa, že by měl s dobrodružstvími vybráno, je však nepravděpodobná.

Co bylo, když přišel dopis od táty

Když v roce 1991 školní zvonek ohlásil konec druhého pololetí a s ním nástup prázdnin, patnáctiletý Obonete Ubam vzal letenku a peníze, které dostal poštou z Nigérie, a věděl, že jeho životní cesta je na spadnutí. Počátkem léta opustil bezpečí bruntálského gymnázia a vydal se do světa, kde systém šlechtických titulů v kombinaci s tradičním a federálním právem dodnes představuje strukturu moci, jaká se Evropanovi téměř nedá vysvětlit.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Máte již předplatné nebo registraci? Přihlaste se.
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.