Před několika lety jsem se ocitl na prezentaci australských vín, kterou vedla celebrita českých someliérů. Všechno šlo dobře do okamžiku, kdy jsme byli vyzváni, abychom popsali, co cítíme ve vůni a co identifikujeme v chuti. Znáte to. Mlčíte jako zařezaní, zatímco celebrita se posléze barvitě rozhovoří o fialkách po dešti, mladých kopřivách a pryskyřici. Když uzavře svoje expozé zmínkou o "syndromu zpoceného sedla", raději se vytratíte ze sálu.
Dlouho jsme se neviděli, až jsme se zase sešli úplnou náhodou před několika týdny na místě, kde bych experta na víno nečekal − u barového pultu Bugsy's Baru. Mazlil jsem se zrovna s báječným Negroni na bázi místního DNA ginu a pohostinně pozval celebritu na sklenku. Odborník upil, znalecky zamlaskal, zasvěceně utrousil "jalovec" − a kalíšek odložil.
Přiložil jsem sklenku k nosu a povídám: "Bazalka posvátná, bergamot, černý bez, citronová kůra, jasmín, levandule, šalvěj." Celebrita zpozorněla.
S hranou nedbalostí jsem se napil, chvíli doušek podržel v ústech a pak jsem prohodil: "Jasmín, lipový květ…" Na moment jsem se jakoby zamyslel a bezděčně pokračoval: "… santalové dřevo, mateřídouška, meduňka, růžový pepř."
Co se dočtete dál
- Co byla pro celebritu od Alexe Mikšovice poslední rána?
- Zůstal něco autor sloupku své oběti dlužen?
- Co mívá každý degustátor v rukávu?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
