Designérka a umělkyně Tereza Rosalie Kladošová
Foto: Tereza Jandová
Její originální bundy a kabáty vznikají z odpadního materiálu během náročného procesu, který si sama vymyslela. Mladou návrhářku za to v březnu ocenila porota soutěže Czech Grand Design titulem Designérka roku.

Její ateliér v bývalé administrativní budově v pražských Holešovicích tvoří nevelká místnost s vysokým stropem. Opticky ji rozděluje zavěšený koberec v raném stadiu výroby − je na něm obrys schodiště, nic víc.

Prostoru za kobercem dominuje velký pracovní stůl, kam se vejdou i rozměrné kabáty a bundy z kolekce Merino Recycle, oceněné v soutěži Czech Grand Design. Momentálně na něm ale žádné neleží, visí společně s dalšími kousky na věšáku vedle. Vykukují odtud rukávy trik potištěných výraznými barevnými obrazci, zatímco kabáty jsou schované v obalech. Tereza Rosalie Kladošová jeden z nich rozepne a objeví se silný vlněný svrchník s nápadně širokými rukávy, které dávají vyniknout pestrobarevnému vzoru.

reklama

"Líbí se mi, když si mohu vyrobit oděv od základu, začít u samotného materiálu. Je to podobné jako vytvářet sochu," přemítá návrhářka. Její modely vznikají komplikovaně. Nejprve musí dojet na Moravu pro chomáčky neboli česance už nabarvené merino vlny, která se získává ze speciálního plemene horských ovcí a běžně se používá k výrobě outdoorového oblečení nebo luxusní módy. Kladošová chomáčky odveze do Liberce na Technickou univerzitu, kde stroj vlnu namyká − napřímí vlákna a urovná je do podkladové vrstvy. Ta designérce slouží jako základ, na nějž česance vlny skládá do vzorů. Metr čtvereční vyrábí zhruba tři hodiny. Svůj výtvor poté ručně zaplstí, aby se vlákna propletla, a nakonec ho musí ještě dopravit do Děčína na zaplstění ve speciálním stroji.

jarvis_5ca4bbb0498ec245714b7f3a.jpeg
Terezu Rosalii Kladošovou ocenila porota soutěže Czech Grand Design titulem Designérka roku.
Foto: Tereza Jandová

"V něm se vlna trošku posouvá, někde se rozjede, někde zase nepředvídatelně spojí dohromady a člověk vlastně nikdy neví, jaký vzor nakonec vyleze. To je na tom kouzelné a taky trochu legrační," popisuje návrhářka práci stroje z děčínské textilky, na němž běžně vznikají materiály z nadrceného textilního odpadu používané na výplně do automobilového průmyslu. "Já jsem do něj strčila merino vlnu a vyrobila oděvy. Stroj vlnu spojuje, ale netká," vysvětluje dvaatřicetiletá designérka. Teprve poté, co absolvuje tento složitý výrobní proces, může začít šít kabáty.

Tkanina je řešení

Tereza Kladošová mluví spíš tiše a nepoužívá rozmáchlá gesta. Její skromné vystupování kontrastuje s duhovými návrhy, jichž je autorkou. Cesta k nim byla poměrně dlouhá a vedla přes několik rozhodnutí učiněných často z nutnosti. První přišlo už na Střední uměleckoprůmyslové škole ve Frýdku-Místku, kde se studenti mimo jiné učili konstrukci střihu.

"Nesnášela jsem to. Nejsem typ tvůrce, který si vymyslí komplikovaný tvar oděvu, nakreslí si k němu střih a podle něho oděv vyrobí," vysvětluje rodačka z Valašského Meziříčí, proč jí je práce s vláknem bližší. Její vlněné modely jsou natolik výrazné samy o sobě, že složité střihy nepotřebují. "Vzory vyniknou spíš na větších plochách. Dojem z nich je potom silnější. Je to jako sledovat obraz," dodává návrhářka.

jarvis_5ca4bbb1498ec245714b7f4a.jpeg
Designérka a umělkyně Tereza Rosalie Kladošová
Foto: Tereza Jandová

Po střední škole vystudovala Kladošová obor výtvarná výchova a vizuální tvorba na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, potom odešla do Zlína na Univerzitu Tomáše Bati. Bylo tam výborné technické zázemí, ale jak sama říká, studenti neměli žádné vedení, a tak si práce alespoň oponovali navzájem. Kladošová proto využila zahraničních stáží a vyjela nejprve do Jeruzaléma a potom do Kodaně. Během následného studia na pražské UMPRUM už jí vedení pedagogů nescházelo, objevil se ale jiný problém. Škola disponovala jen skromným vybavením a přístup do dílny se šicími stroji byl časově omezený.

"Byl to jeden z důvodů, proč jsem začala pracovat s vlnou a tkát. Mohla jsem své výtvory dělat doma," vypráví návrhářka, které navíc nadýchané česance dovolovaly dodat oděvům objem. Ten je poznávacím znamením většiny jejích návrhů. Platí to také o kolekci, kterou vytvořila na závěr studia. Na fotografiích je vidět, jak rafinované kabátky, saka a kalhoty paradoxně prodlužují siluety modelek. Jsou vyrobené z metráže, kterou Kladošová vycpávala dalším materiálem.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Máte již předplatné nebo registraci? Přihlaste se.
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.