Knížky na cesty
Foto: archiv nakladatelství
Do Paříže s Alfonsem Muchou, do Holandska za tažnými ptáky... A další dobré čtení i poslech k tomu.

Vladimír Körner: Adelheid, Argo

Také Adelheid, jedna z nejpůsobivějších novel Vladimíra Körnera, vyšla poprvé ve druhé polovině 60. let. Milostný příběh Viktora Chotovického, jenž se vrací z Anglie po letech služby pro československý zahraniční odboj, a dcery souzeného nacistického pohlavára Adelheid Heidenmannové je silné psychologické drama, anebo spíše temná báseň v próze − o lidské samotě, o nepochopení a míjení. Není snad ani možné si při četbě nového vydání nevybavit smířenou tvář Emmy Černé a nahrbenou postavu Petra Čepka. Herci, jež František Vláčil v roce 1969 obsadil do stejnojmenného a stejně strhujícího filmu, k téhle drásavé lásce prostě patří.

reklama

Jiří Mucha: Kankán se svatozáří. Život a dílo Alfonse Muchy, Garamond

Když se v roce 1896 stěhoval Alfons Mucha do ateliéru ve Val-de-Grâce, neměl jen kufřík, jako když přijel poprvé do Paříže. Před dům předjel stěhovací vůz. Nakládaly se koberce, draperie, orientální lampy, dřevěné sochy… "Vypadalo to spíše jako stěhování malé kočovné divadelní společnosti," píše Jiří Mucha. Ateliér ve Val-de-Grâce měl sám rád, pobýval v něm v roce 1939, když se rozhodl emigrovat. V Paříži se tehdy vydal v otcových stopách, svou pouť nakonec zhmotnil v Kankánu se svatozáří. Je dobře, že se tento skvělý biografický román dočkal nového vydání. Po 50 letech.

Deborah Rodriguezová: Kavárnička v Kábulu, Tympanum

V roce 2001 přijela Američanka Deborah Rodriguezová do Afghánistánu, aby se zapojila do humanitárního programu. Zážitky z přípravy školicího programu, v jehož rámci se pokoušela jako zkušená kadeřnice naučit afghánské ženy podnikat v oboru kosmetiky, a hlavně pak zkušenosti z kavárny, kterou si otevřela v Kábulu, však nakonec vydaly na dvě knihy, které se hned staly bestsellery. Příběhy pěti žen, jež sice dělí jazykové i kulturní bariéry, ale spojuje mnohé, jsou snadno uvěřitelné. A to i v audioverzi.

Maarten't Hart: Osud tažných ptáků, Prostor

Modernista, klasický vypravěč ve stylu Charlese Dickense nebo také spisovatel každodenního okamžiku. Tyto různorodé polohy dokáže ve svém díle bravurně propojit. Známý holandský spisovatel, jenž už vydal neuvěřitelných 44 knih, z toho takřka polovinu románů a řadu povídkových sbírek, esejí a monografií, je původním povoláním biolog a tato profese, respektive vášeň, se promítá také v jeho textech. Nejinak je tomu na stránkách románu Osud tažných ptáků, kde mladý biolog pravidelně vyjíždí do mokřadů, pozoruje ptáky a hledá v přírodě to, co nenachází mezi lidmi. V onom usebraném, zvolna plynoucím prostoru se nakonec autorovi podaří zpomalit léto, přibrzdit čas… Aspoň na chvíli.