Sport, jemuž se věnuje, je mazec, který tuhle rychlou dobu možná ještě předběhl. Je pro chlapíky, kteří milují adrenalin a mají na to. Proto jich také není moc. V absolutní světové špičce je tak dvacet třicet závodníků, kteří dokážou předvést triky nejvyšší obtížnosti. S možností, že se jim to někdy nepovede, počítají a neodradí je to. Tak se ke svému nedávnému karambolu staví i Libor Podmol, který při závodě na mistrovství světa v Mnichově nezvládl jeden trik a při pádu z několika metrů si polámal obě nohy. Teď je po operaci a další ho brzy čeká.
Už z nemocnice vzkázal: "Snad to bude dobrý a jak říká Rocky: Nezáleží na tom, kolikrát člověk spadne, ale kolikrát se dokáže postavit na nohy a pokračovat dál v té cestě. Já na tom budu makat."
Na motorce seděl už jako prcek. Táta mu ji koupil pod stromeček, protože u nich doma se jízda na ní stala nejpřirozenější formou pohybu hned po chůzi. Podmolův otec byl na motorce jako doma, měl medaile z mistrovství světa v enduru i ze slavné Šestidenní, ale motory se mu staly osudnými − v šestatřiceti letech zahynul při automobilové nehodě.
Jeho synové si také nevybrali klasické zaměstnání. "Už tak v sedmnácti jsem věděl, že nechci chodit od sedmi do práce, ale chci se život sportem," říká starší a úspěšnější z bratrů, Libor. Oba na svých motorkách nebo vedle nich létají v plných arénách v ukrutných výškách hlavou dolů a předvádějí triky, při nichž se tají dech.
