Jiří Hnilica, ředitel Českého centra v Paříži
Foto: Libor Fojtík
Říká, že jako malá země si nemůžeme dovolit takový luxus, že všichni budou umět pouze anglicky. To je omezené a omezující, podotýká. A protože je historik, hned uvádí příklady, kdy se nám v minulosti orientace jen „jedním směrem“ nevyplatila.

Budova Českého centra v Paříži má skvělou adresu, úctyhodné průčelí a bohatou historii. A také dobré renomé, jemuž se těší mezi příznivci a znalci kvalitní kultury. Tedy − těšila se. Před dvěma lety dění v čísle 18 na rue Bonaparte paralyzoval spor, který se rozhořel kvůli obsazení postu ředitele a jenž vyvrcholil peticí 200 francouzských intelektuálů, kteří protestovali proti tomu, že nebyl do funkce jmenován regulérní vítěz výběrového řízení Jean-Gaspar Páleníček.

reklama

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Máte již předplatné nebo registraci? Přihlaste se.
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.