Fotografka a umělkyně Libuše Jarcovjáková
Foto: Josef Horázný
Okamžiky svého života zachycovala čtyřicet let před Instagramem. Fotila i první vietnamské komunity u nás. Vznikla tak zpráva o stavu znormalizované země. Teď ji uvidí návštěvníci festivalu v Arles.
Kdyby Libuše Jarcovjáková nebyla fotografkou, nejspíš by psala knihy. Nebo by mohla moderovat v rádiu. Její nízko posazený melodický hlas by se příjemně poslouchal, ať už by mluvila o čemkoliv. Když hovoří o své minulosti a vlastní cestě za osobitým pojetím fotografie, působí její vyprávění jako magnet. Přitom Libuše Jarcovjáková už na sebe prozradila velmi intimní momenty ze svého mládí v knize Černé roky, mapující období jejího života mezi lety 1971 a 1987. Součástí této fotografické publikace jsou deníkové zápisky mladé, bohémsky žijící umělkyně, jdoucí až na dřeň toho, co je možné o sobě prozradit.
reklama
Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře
Máte již předplatné nebo registraci? Přihlaste se.