Šla bych pokropit prádlo
Foto: Shutterstock

Kamilo, podívej se, to je krása."

"Co jako?"

"Ty bílé plachty. Kde se tu vzaly? Povlávají v průvanu jako prostěradla a cíchy, když je maminka věšela na bidlo. Vzpomínáš? Tam vzadu, v zahradě, vždycky také natáhla šňůry mezi stromy a my se mezi tím vlajícím prádlem honily a schovávaly. Vonělo sluncem a mydlinkami."

"Jo, to si vzpomínám. Mydlinky! A každou sobotu praní. Pěkná votrava. Vstávaly jsme v pět. Zatopit pod kotlem, nanosit vodu. Nepřelejt! A přikládat a hlídat, až se začne voda vařit, nastrouhat mejdlo, nakonec přidat prádlo. Málem mně upadly ruce, když jsem ho míchala. Těžký ty cejchy byly jako prase!"

reklama

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Máte již předplatné nebo registraci? Přihlaste se.
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.