Inu Carli zajímá rozdíl mezi hmotou a antihmotou. Zkoumáním rozpadů částic a antičástic vědci hledají vysvětlení, proč se vesmír zdá být složen téměř výhradně z hmoty a není prázdný.
Foto: Milan Bureš
Nejdřív středoškolačku ze slovenské Štrby přitáhla studia jaderné fyziky do Prahy. Pak ji zlákal studijní program v Evropské laboratoři pro jaderný výzkum v Ženevě. A tam se jí začaly plnit její velké sny.

Sto metrů pod zemí na švýcarsko-francouzské hranici leží nejmohutnější, nejmodernější a nejdražší vědecké zařízení světa − velký hadronový srážeč neboli LHC. Kruhový tunel, v němž je uložen, má obvod téměř 27 kilometrů. Výsledky srážek částic mapují čtyři obří detektory.

reklama

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Máte již předplatné nebo registraci? Přihlaste se.
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.