Zklidni své rozbouřené moře
Foto: Matej Slávik
Tiché modlitbě beze slov se po staletí věnovali především řeholníci za zdmi klášterů. Pod vlivem východních náboženství, která se v posledních desetiletích v Česku rozšířila, meditaci znovuobjevují také běžní křesťané.

Karmelitskou ulicí co chvíli profrčí tramvaj. Zahouká sanitka. Zahlaholí některý z návštěvníků kostela Panny Marie Vítězné, což jsou teď v létě nejčastěji mladí cizinci potulující se Prahou. Sem se přišli podívat na sošku Pražského Jezulátka. V místnosti vedle hlavní chrámové lodi, kde sedí nebo klečí asi desítka strnulých postav, je otevřené okno, kterým sem doléhají ruchy zvenčí. Přítomní mají ovšem za úkol nevěnovat jim pozornost. Zrovna tak se jejich mysl nemá chytat myšlenek, které se v hlavě neustále rojí jako hejno much: "Odpověděla jsem na ten e-mail, co přišel ráno? Když jsem mluvila naposledy se sestrou, zněla nějak divně. Až skončíme, musím do lékárny. Venku zvoní tramvaj."

reklama

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Máte již předplatné nebo registraci? Přihlaste se.
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.