Které knihy teď máte na nočním stolku?

Noční stolek nemám, ale psací stůl se mi po celé ploše opět zaplnil svazky Josefa Škvoreckého. Mám rád detektivní série s poručíkem Borůvkou, včetně prohřešků proti Desateru pátera Ronalda Arbuthnota Knoxe, protože jsou to chytře a vtipně napsané prózy, které překračují hranice svého žánru směrem k analýze života člověka žijícího na obou stranách Atlantiku. Nejaktuálněji se těším z Příběhu inženýra lidských duší, o němž platí totéž. Navíc je mi věčný romantik Danny Smiřický sympatický.

Máte ještě jiné oblíbené autory?

Rád propadám kouzlům splétačů příběhů, stejně jako třeba existenciálním hledačům, proto čtu oba bratry Čapkovy, Holana se Seifertem, vracím se k Hrabalovi. Jeho genialitu jsem si teď osvěžil výborem povídek Automat Svět, který doprovázejí koláže Jiřího Koláře. A často se vracím ke knihám literárního historika a kritika Jiřího Opelíka, jehož interpretační macha jest mi nedosažitelnou metou.

Kterou knihu si v tomhle životě ještě určitě musíte přečíst?

Mezery ve světové klasické i moderní literatuře, které pohříchu mám, již zřejmě nikdy nezaplním. Teď zrovna splácím dluh Juliu Cortázarovi a jeho románu Nebe, peklo, ráj. Experimentální, mnohovrstevnatý text, v němž s autorem hledáme odpovědi na řadu elementárních otázek, respektive na jednu z nejdůležitějších: co je člověk, kam směřuje? Zároveň mi Cortázar názorně ukazuje, co a jak dokáže zachytit psané slovo.

Se kterou autorkou byste rád zašel na skleničku dobrého vína?

Tak třeba s Boženou Němcovou, které bych se zeptal, jak to s ní skutečně bylo a jak se píše tak kouzelný text, jakým je její Babička. Knížka, kterou jsem musel v rámci povinné školní četby se skřípěním zubů přelouskat a kterou si dnes po večerech dávám jen za odměnu.

A se kterým autorem byste se nebál strávit desetihodinový let?

To by bylo složitější, trpím při letech závratěmi jako při četbě některých literárních textů. Spojil bych ale zvídavé s užitečným a vzal s sebou třeba Otu Pavla. Zatímco bychom lovili ryby, nechal bych ho převyprávět všechny jeho povídky, poté bychom se vrátili k velikánům našeho sportu, o nichž psal ve svých publicisticky laděných knížkách.

Co čte literární vědec a starosta města Velký Týnec Petr Hanuška
Foto: archiv Petra Hanušky