Ředitelka Masarykova muzea Irena Chovančíková
Foto: archiv Ireny Chovančíkové
Irena Chovančíková řídí hodonínské Masarykovo muzeum, to ale neznamená, že čte jen historické publikace.

Které knihy teď máte na nočním stolku?

Můj stolek je maličký a moc se toho na něj nevejde. Mám však na něm Skácelovu sbírku Chyba broskví s grafikami Cyrila Urbana. Skácelova poezie je krásná, a tohle je navíc vizuálně nádherně zpracovaná bibliofilie. Dárek k narozeninám, který si náležitě vychutnávám.

reklama

Máte nějakého zvláště oblíbeného spisovatele?

Mám více oblíbenců, ale nemám na ně moc času, práce si vybírá svou daň. Občas se ale ke mně dostanou texty přátel, které si nedovolím nepřečíst, naposled to byly například knihy Milana Ráčka a Pavla Popelky nebo poezie ilustrovaná Teodorem Buzuem. Taková tvůrčí společnost je velmi obohacující.

Co jste četla, když jste byla malá?

Pohádky, báje, pověsti, českou klasiku i věci hodně exotické, dobrodružné příběhy, moc mi nesedla takzvaná dívčí literatura. Jako náctiletou mě polapila historická literatura, ať již odborná či beletrie, hrozně mě zajímaly zaniklé či zanikající civilizace… To jistě ovlivnilo volbu mého povolání, byť skutečnost není zdaleka tak romantická, jak se mi v té době jevila. Pubertální zájem o hudbu a opozice vůči rodičům mě také přivedly k hudbě a poezii, opozice už není, hudba a poezie zůstaly.

Kterou knihu si v tomhle životě ještě určitě musíte přečíst?

Myslím, že budu mít co dělat, abych přečetla svou knihovnu. Podobné je to s publikacemi mých kolegů. A mlsně i závistivě ještě obhlížím odbornou literaturu z Národní soutěže muzeí Gloria musaealis, protože mám tu nádheru z první ruky a místa v knihovně málo.

Se kterým autorem byste ráda zašla na skleničku dobrého vína?

Už to nepůjde, ale sejít se u vína s Karlem Čapkem, Josefem Kainarem nebo s Arnoštem Lustigem by musel být nevšední zážitek. Ráda bych si ale povídala možná i s Terezou Boučkovou. Máme část podobných osudů, tak bych se jí zeptala, jak se dnes má.

A se kterým autorem byste si troufla strávit desetihodinový let, či dokonce se nebála ztroskotat na pustém ostrově?

Projektovat si představu získanou z literárního díla do konkrétní osobnosti si netroufám. V případě dlouhého letu či ztroskotání je pro mě důležitá tolerantní osobnost s nadhledem, se kterou se dá zrovna tak hezky povídat jako mlčet.

Co čte ředitelka Masarykova muzea Irena Chovančíková
Foto: archiv nakladatelství