František Provazník považuje fotografování za dobrou berličku pro život. Schová se za kamerou a konfrontace se světem je tak bezpečnější.
Foto: Libor Fojtík
Aktuální výstava jeho snímků v benešovském Muzeu umění a designu má název Čtyři životy. A František Provazník jich tolik skutečně na kontě má. Někdejší emigrant do Velké Británie nyní žije v malé středočeské vesnici.

Když mu bylo čtyřiadvacet, činil se coby háček ve slavné Marečkově nepárové čtyřce s kormidelníkem na olympijských hrách v Mnichově 1972. Získali tam bronzovou medaili, což byla velká sláva. Zároveň zažili vražedný útok palestinské teroristické skupiny Černé září na výpravu izraelských sportovců. "Na stadionu se konala večerní tryzna, všichni jsme přišli se svíčkami, absolutní ticho, hluboké dojetí. Akorát naše 'vočka', čeští soudruzi, kteří nás reprezentanty měli za úkol hlídat, nevěděla, jak se k atentátu postavit, na čí straně být," vzpomíná František Provazník.

reklama

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Máte již předplatné nebo registraci? Přihlaste se.
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.