Jednohubky
Foto: Shutterstock

Koronavirová karanténa sice zavřela restaurace i vinotéky, "nezavřela" ale náš domácí apetýt.

Zaprvé se rychle ukázalo, že home office automaticky znamená i home kitchen, a proto začalo nemálo z nás i během gastronomické karantény nabírat kilogramy. Logicky: být během práce nablízku domácí ledničce je vždy nebezpečnější než mít k dispozici jen společnou kancelářskou ledničku, kde "s vámi" z vašich zásob občas jedí i kolegové. Pochopitelně jen v rámci společného firemního ducha.

reklama

Koronavirus se navíc ukázal jako výjimečná příležitost dát si doma to, co si jinak dopřejete jen v restauraci. Také přední restauratéři totiž začali s výraznou slevou vyprodávat své "čerstvé" zásoby, aby se jim nezkazily.

Vím, že je trochu dekadentní psát zde o hodování, zatímco mnozí řeší existenční problémy, ovšem ironií je, že jsem nikdy doma nejedl například steaky z takového masa jako právě za koronaviru − zaprvé se k němu běžně nedostanete a zadruhé normálně stojí tolik, že vám případnou radost z něj zkazí cena. Jenže nákaza poslala i nejlepší potraviny "do akce", jakou se na rozdíl od většiny těch hypermarketových určitě nevyplatí promarnit.

A není to žádný hyenismus. Naopak: restauratéři i obchodníci s vínem, jimž najednou vypadlo celé "gastro", byli vděční za každou korunu, takže šlo nejen o oboustranně výhodný obchod, ale také o akt solidarity. Třeba můj kamarád, který dováží kvalitní francouzské víno, mi s trpkým úsměvem řekl, že se mu ještě nikdy za dvacet let obchodování nestalo, aby − jako letos v březnu − za celý měsíc vystavil jedinou fakturu na čtyři tisíce korun. Běžně mívá obrat přes 200 tisíc.

Výrazné slevy proto během "ekonomické uzavírky" země nasadili taky obchodníci s vínem. A někteří dali dolů až třetinu ceny, čímž milovníky vína vtáhli do pokušení nakupovat i drahé lahve, jaké normálně necháváme ležet, protože myslíme na důchod. V Británii dokonce obchodníci s vínem zažili za "koronaviru" boom. Taky logicky: víno nám dodává životní naději. A kdy jindy ji potřebujeme tolik jako právě v době beznaděje?