Pivní stezky spojují degustaci místních piv s lokální kuchyní a turistickými cíli. - Ilustrační foto
Foto: pixabay.com
Pivo plzeňského typu uvařil v roce 1842 bavorský sládek Josef Groll. Nejen v západočeské metropoli stoupá popularita takzvané pivní turistiky. Pivní stezky spojují degustaci místních piv s lokální kuchyní a zajímavými turistickými cíli.

Že jsou Češi národem pivařů, není žádná novinka. První zmínky o výrobě piva na našem území pocházejí už z roku 993, kdy jej začali v Břevnovském klášteře vařit benediktini. Pivo, jak ho známe dnes, uvařil v roce 1842 bavorský sládek Josef Groll a tak započala tradice piva tzv. plzeňského typu.

Po jeho stopách se vydávají turisté jak jinak než do Plzně, české a dost možná i evropské pivní Mekky. Ochutnávku piva přímo od zdroje jde ale spojit i s dalšími aktivitami – výletem po okolí, návštěvou památek a poznáváním lokální kuchyně. To je smysl tzv. pivních stezek, které protínají celou republiku a nejčastěji se nacházejí v okolí známých pivovarů, jako jsou kromě Plzeňského Prazdroje třeba Svijany, Nová Paka, Černá hora nebo Primátor Náchod.

reklama

"Pivní turistika začala vznikat samovolně. Vzpomínám si, když jsme s přáteli pravidelně jezdili pod stan s cílem navštívit co nejvíce pivovarů v dané lokalitě. Myslím, že na základě takových spontánních návštěv se začaly pivní stezky formovat," popisuje Jaromír Fiala z Českého svazu pivovarů a sladoven. 

Právě v okolí západočeské metropole je pivní turistika velmi populární. V knižní publikaci Pivní stezky Plzeňským krajem, která je mapuje, jich je uvedeno hned šest a některé z nich jsou dlouhé i desítky kilometrů. Asi ta nejznámější začíná přímo u plzeňského velikána a dalšími zastávkami jsou malé pivovary, jež ale rozhodně stojí za pozornost.

Po vstupu do Plzeňského Prazdroje jako by se člověk ocitl v jiném městě. Aby ne, když se nachází za historickou branou největšího pivovarského areálu u nás. Právě odtud pocházejí značky Pilsner Urquell a Gambrinus a člověk má možnost plzeňské pivo nejen ochutnat přímo od zdroje, ale také nahlédnout, kde a jak ve vaří, protože součástí prohlídky je návštěva obou pivovarů.

Turisté si prohlédnou expozice používaných surovin, historické i současné slévárny, moderní stáčírny a v prastarých sklepech dostanou nefiltrované pivo přímo z dubových sudů. Podívají se do výrobních provozů a v interaktivní Gambrinus aréně na ně čeká škola čepování a péče o pivo.

Poté se vydají na opačnou stranu od centra, do malého pivovaru U Pašáka, kde se pivo vaří od roku 2010. Co ale může návštěvníky zaujmout, je měděná varna v místní restauraci, kde se z přírodních surovin a původních receptur vyrábí silněji nachmelený světlý a polotmavý Pašák.

Trasa pokračuje v Pivovaru Groll, který je pojmenovaný po onom bavorském sládkovi. I tady se pivo vyrábí tradičním způsobem, navíc interiér restaurace je zařízen ve stylu 30. let 20. století. Místní stálicí je světlá nebo polotmavá jedenáctka Lotr a jednou do roka mohou zákazníci ochutnat vánoční speciál s karamelovým aromatem.

Vlastní jemně nepasterizovaní a jemně filtrované pivo vyrábějí i v pivovárku v restauraci U Rytíře Lochoty v severní části města. Celá procházka je završena návštěvou pivovaru Purkmistr, který se ovšem nachází úplně opačným směrem. To však dává turistům možnost poznat Evropské hlavní město kultury 2015 o něco blíž – v historickém centru se například nachází monumentální gotická katedrála s nejvyšší kostelní věží v Česku, druhá největší synagoga v Evropě nebo nespočet muzeí včetně toho pivovarského.

Historií dýchá i Pivovarský dvůr Purkmistr, kde byla krčma už na počátku 17. století. Kromě klasických dvanáctistupňových ležáků, z nichž některé jsou cítit po kávě či karamelu, mají v nabídce opravdové speciály od borůvkových přes medové, vanilkové, fíkové až po cannabis.

V tradiční plzeňské kuchyni nesmí chybět králík s nádivkou, uzený řízek nebo zelný knedlík. A že se pivo skvěle hodí i pro samotnou přípravu jídel, dokazuje pivní polévka s vejcem a kmínem či smažená jablka se skořicí v pivním těstíčku.