Radlery si mladí lidé často berou na piknik.
Foto: HN – Matej Slávik
Piva ochucená limonádou, pivní speciály, piva z minipivovarů. Důkazy, že se vkus českých pivařů mění. Místo toho, aby denně pili jednu desítku za druhou jako jejich otcové, mladší generace konzumentů oceňují nové druhy piv. Trh se jim musí přizpůsobit.

V Česku dochází k posunu generací. Dobře je to poznat zejména na pivním trhu. Smíchat si pivo s limonádou znamenalo ještě před pár lety vrchol pivního barbarství.

Dnes se pijou pivní mixy po statisících hektolitrech. Raketový nástup radlerů je ale jen jedním z důkazů toho, že se české pivní preference začaly měnit.

Dochází k posunu generací,tvrdí Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Vůdčí společenskou roli hraje totiž generace okolo pětatřiceti čtyřiceti let. Právě oni vypijí v celkovém objemu nejvíc piva, a proto určují pravidla hry na trhu. Od předchozí generace se liší jak nižším množstvím spotřeby, tak otevřeností k novinkám.

reklama

Když byla na vrcholu generace jejich otců, seděla poctivě každý den v hospodě a pila jednu desítku za druhou. Těm je dneska kolem sedmdesáti let a už jsou na okraji celkové spotřeby, která nejen v důsledku toho od revoluce stále klesá,“ objasňuje Jan Veselý.

Ke střídmějšímu pití přispívá podle něj také to, že lidé jsou dnes daleko více pracovně vytížení a za prací musejí častěji než dřív dojíždět autem.

Mladší pijáci navíc na rozdíl od svých otců nezůstávají jen u desítky. „U střední generace je patrný odklon od klasických hospod k vytříbenějšímu pivařství, oni mnohem častěji vyhledávají nové stylové pivní restaurace nebo podniky, kde mají na výběr hodně druhů piv. Styl konzumace se u nich tedy mění, ale pořád zůstávají u piva,“ shrnuje Jiří Vinopal z Centra pro výzkum veřejného mínění.

Cestování je naučilo

Lidé kolem pětatřiceti čtyřiceti let už mohli cestovat, takže jsou zvyklí ochutnávat nové věci a na rozdíl od svých otců oceňují pestrost,“ popisuje také výkonný ředitel pivovarů a sladoven generační posun, který donutil malé, střední i velké výrobce piva k experimentování.

Na trhu si díky tomu vydobyly prostor (byť jen 1% z celkového výstavu) například minipivovary. Jejich počet stoupl v letošním roce přibližně na 150.

„Lidi vyhledávají kvalitu, pestrost, zážitek, jsou to ti, kteří mají peníze,“ doplňuje Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů. Podle něj se jedná především o věkovou skupinu lidí přibližně mezi 25 a 45 lety.

Donuceni ke změně

Prosadily se také střední pivovary, jako jsou Svijany, Černá Hora nebo Žatec. Na to už musely velké pivovary reagovat a připravit nové druhy piv nebo speciály. Zvlášť po tom, co na ně v letech 2009 a 2010 přišly v důsledku krize hubené roky.

„Ty velké pivovary to odskákaly. Pokles trhu byl 11 procent, ale velké pivovary poklesly o 15 procent. Zatímco menší pivovary krizi neměly,“ říká Jan Veselý.

Změnu v preferencích spotřebitelů je vidět také v hospodách. Těch, které mají na čepu více piv, přibývá. Minipivovary se dostávají na přítoč, protože hospodští chtějí zaujmout něčím netradičním. Sami se snaží vyhledávat v okolí malý pivovárek. Dneska už není problém najít hospodu, kde mají třeba sedm osm druhů piv,“ uzavírá za minipivovary Jan Šuráň.

Jak na měnící se vkus Čechů reagují velké pivovary a čím se snaží zaujmout nejmladší generaci, si můžete přečíst v magazínu Víkend HN, který vyšel v pátek 10. srpna.

ctete patek