Komisařka Věra Jourová v Česku pozoruje „syndrom kněžny Libuše“. Tedy mýtus, že ženy nemohou vládnout a rozhodovat.
Foto: HN - Lukáš Bíba
Právničky v Česku čelí podle eurokomisařky Věry Jourové genderovým předsudkům, stejně jako ženy v dalších exponovaných profesích. Domácí statistiky ukazují, že je v justici celkově přes šedesát procent žen, ale třeba u Nejvyššího soudu už je to jen necelá čtvrtina. Aby se situace zlepšila, mělo by se o tématu podle ombudsmanky Anny Šabatové více mluvit.

Když se má eurokomisařka Věra Jourová vyjádřit k genderovým předsudkům, vrací se do bájné historie. "Nazývám to 'Syndrom Kněžny Libuše'. Tedy mýtus, že ženy nemohou vládnout a rozhodovat," říká Jourová. Česko přitom patří dlouhodobě mezi nejhorší evropské země v rozdílném odměňování žen a mužů i v zastoupení ve vrcholných pozicích, ať už v byznyse, či státní správě. Ani v právnických profesích se nedaří ženy na vrcholové pozice dosazovat. Podle Jourové se nadpoloviční většina evropských soudkyň pohybuje v prvních instancích. "Čím výše jdeme v soudní hierarchii, tím méně žen zde najdeme. Česká republika je typickým vzorkem tohoto jevu," říká Jourová.

Nevyváženost a feminizace soudnictví

Domácí statistiky ukazují, že je v justici celkově přes šedesát procent žen, ale třeba u Nejvyššího soudu je to už jen necelá čtvrtina. To kritizuje například veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. "Předsedkyni krajského soudu máme jen jednu a dále pak jednu místopředsedkyni Ústavního soudu. Více žen ve vrcholových funkcích aktuálně není. Ale to bohužel není jen problém justice, podobné rozložení nalezneme v mnoha úřadech," říká ombudsmanka a dodává: "Vedení nejvýznamnějších právnických institucí v Česku na mě často působí jako uzavřený pánský klub."

Právničky jsou mnohdy efektivnější
reklama

Pokračování tohoto článku si mohou přečíst jen předplatitelé

Chcete číst bez omezení? Předplaťte si plný přístup.