Změna času má podle odborníků negativní vliv na naše zdraví. - Ilustrační foto.
Foto: http://www.skinnymom.com
Důvodem pro zavedení tzv. letního a zimního času byly energetické úspory během dvou světových válek. Dnes je posouvání času už zbytečné. Podle vědců se náhlou změnou rozbíjí vnitřní sehraný biorytmus. To u citlivějších jedinců provází únava, ospalost a dezorientace.

Změna času je pro lidské tělo nepřirozená, varují vědci z Národního ústavu duševního zdraví, kteří v celostátním výzkumu zjišťují konkrétní dopady posunu času na zdraví lidí. Prověřují zejména to, jak pociťují změnu času lidé budící se časně ráno, tzv. skřivani, a jak dopadá na tzv. sovy, tedy lidi nejvýkonnější v pozdních večerních a nočních hodinách. 

V noci ze soboty na neděli se posune čas o hodinu zpět. Podle vědců se náhlou změnou rozbíjí vnitřní sehraný biorytmus. To u citlivějších jedinců provází únava, ospalost a dezorientace, jež vedou ke krizovým situacím. Vyrovnat se se změnou dá tělu zabrat, může to trvat i více než týden.

"Důkazů o škodlivosti posunu času je mnoho a v některých zemích již od toho ustoupili. Ustálení jednotného času po celý rok by mohlo předcházet rizikovým situacím, k nimž může docházet, když tělo bojuje, aby se vyrovnalo s tak intenzivním zákrokem," řekla vedoucí pracovní skupiny pro chronotypy a spánkové zvyklosti Národního ústavu duševního zdraví Denisa Janečková.

Do práce bychom měli vstávat až na desátou. Podle vědců jsou tak lidé od přírody nastavení - čtěte ZDE

reklama

Rozlišení lidí na sovy a skřivany označuje konkrétní chronotypy, což je individuální načasování fyziologických, biochemických a psychologických proměnných, které úzce souvisejí se spánkem a bděním. "Problém nastává ve chvíli, kdy lidé s vyhraněným chronotypem jsou nuceni vstávat v době, kdy na to není jejich tělo připraveno," podotkla Janečková.

V současné společnosti nastavené na časné vstávání do školy a do práce jsou podle ní více ohroženy sovy. Tito lidé nejsou schopni večer včas usnout, i kdyby se o to sebevíc snažili. Dosavadní studie potvrdily, že narušení dopadá zejména na zdraví sov, stoupá výskyt psychiatrických poruch, nemocí srdce a cév, metabolických poruch a onemocnění pohybového aparátu a imunitního systému.

Důvodem pro zavedení tzv. letního a zimního času byly energetické úspory během dvou světových válek. Tento důvod je nyní bezpředmětný, například mluvčí energetické společnosti ČEZ Ladislav Kříž v minulých letech opakovaně řekl, že změna času zřejmě nemá na spotřebu elektřiny žádný vliv.