Uvnitř komor. Ve speciálních komorách zkoumají vědci jako Alexander Ač například rychlost fotosyntézy při různé teplotě, osvětlení nebo koncentraci oxidu uhličitého.
Foto: HN - Tomáš Škoda
V moderním českém centru se zkoumá, jaké bude mít dopady globální oteplování. Přírodovědci, ale i sociologové nebo ekonomové vytvářejí modely budoucnosti i inovativní řešení a technologie, které pomohou adaptovat se na blížící se změnu klimatu. Poskytli například i podklady pro zástupce České republiky, kteří vyrazili do Paříže na klimatickou konferenci.

Uprostřed polí poblíž Pacova na Vysočině se tyčí ocelová věž, která je podobně vysoká jako pařížská Eiffelovka. Na čtvrtkilometrovém atmosférickém stožáru, jedné z nejvyšších konstrukcí v Česku, poseté měřicími přístroji, zkoumají experti z Centra výzkumu globální změny Akademie věd například to, jak proudí vzduchem oxid uhličitý nebo rtuť.

"Dá se zjišťovat, jak se mění koncentrace měřených látek v čase a v různých výškách nebo odkud znečištění proudí," vysvětluje Alexander Ač, jeden z expertů z ústavu označovaného také jako CzechGlobe.

reklama

Pokračování tohoto článku si mohou přečíst jen předplatitelé

Chcete číst bez omezení? Předplaťte si plný přístup.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.