Ředitelka Festivalu Letní slavnosti staré hudby Josefína Matyášová
Foto: archiv
Festival Letní slavnosti staré hudby je v Praze v plném proudu, a tak si jeho ředitelka Josefína Matyášová má čas číst momentálně jen cestou do práce.

Jaké knihy teď máte na nočním stolku?

Čeká mě tam Krvavý román malíře a spisovatele Josefa Váchala, mistrná karikatura brakového žánru "krváků". Je to vydání z roku 1990, které mimochodem stálo na počátku činnosti nakladatelství Paseka. Nedávno jsem se byla podívat v litomyšlském Portmoneu, což ve mně zanechalo hluboký dojem − proto byla tato kniha jasnou volbou na příští literární zážitek.

reklama

Máte nějakého zvláště oblíbeného spisovatele?

Na první příčce je u mě jednoznačně Mika Waltari a muselo by se stát jen něco hodně přelomového, aby jej někdo sesadil. I když − nedávno se onen žebříček značně otřásl kvůli knihám Kateřiny Tučkové, především po Vyhnání Gerty Schnirch a Žítkovských bohyních. Waltari však náporu bez problémů odolal.

Co jste ráda četla, když jste byla malá holka?

Mými nejlepšími přáteli postupně byli Kája Mařík a řídících Márinka, Rychlé šípy a Hoši od Bobří řeky, Správná pětka, Robinson Crusoe anebo statečný syn náčelníka Čingačgúka Unkas. Ráda jsem se vžívala také do Jany Eyrové, Egypťana Sinuheta anebo Mikaela Karvajalky. Absolutními top hrdiny pro mě byli ale rytíři − Jan Skrzetuski, Ondřej Kmicic a Michal Wołodyjowski. A když posledního jmenovaného nechal Sienkiewicz umřít, obrečela jsem to. Historické romány mě pak dovedly i ke studiu historie.

Kterou knihu si určitě v tomhle životě ještě musíte přečíst?

Díky zdlouhavému dojíždění do kanceláře festivalu Letní slavnosti staré hudby jsem si jeden cíl nedávno splnila, přečetla jsem všechny čtyři díly U nás Aloise Jiráska. Všude se tím chlubím, ale málokdo mi to věří! Ale mě to doslova vcuclo, tlusté díly ubíhaly jako nic − miluji ten kraj, nářečí i starosvětskou atmosféru.

Se kterým autorem byste ráda teď v létě zašla na kávu a na co byste se ho chtěla zeptat?

S Arnoštem Lustigem, chtěla bych poznat jeho charisma. Mluvili bychom o ženách, samozřejmě.

A se kterým autorem byste se nebála strávit desetihodinový let?

S objektem mé diplomky a zároveň autorem slavné kutnohorské kroniky druhé poloviny 16. a první čtvrtiny 17. století Mikulášem Dačickým z Heslova. Letadlo by ho sice asi dost vyděsilo, ale kdyby se posilnil dobrým vínem, snad by se tolik nebál. Byl by však potřeba alespoň dvakrát delší let. Deset hodin k objasnění všech mých otázek by bylo zoufale málo!

jarvis_5b508dc9498ecbdf281c10a2.jpeg
Foto: archiv