Nakup a prostě vynásob třemi
Foto: Shutterstock

Když jsem se nedávno vrátil z Itálie, zavolal jsem svému kamarádovi Davidu Kuchařovi, dovozci a obchodníkovi s vínem. Zajímalo mě jediné: proč u nás vinné lístky restaurací vypadají, jako by je všechny psal stejný prodejce vína a majitel podniku jen násobil cenu třemi? A proč v Itálii stojí víno míň a každý restauratér se snaží, aby měl jiné než konkurence? Kuchař dělal vinné lístky pro několik restaurací včetně těch z průvodce Michelin, takže o tom ví své. Řekl mi, že se moc nepletu.

reklama

Jedl jsem hodně například v restauracích v Ligursku, kde k tamním čerstvým plodům moře dominuje skvělé místní minerální a lehce slané Vermentino, stále populárnější odrůda. Skoro každá restaurace nabízí několik lahví, většinou jiných − v průměru stojí 16 euro, tedy zhruba 400 korun.

Běžte do lepší české restaurace a podívejte se na nabídku tuzemských vín: zaprvé většinou vypadá, jako by ji někdo psal přes kopírák; a zadruhé i místní vína jen málokdy stojí pod 500 korun. Často u nich ale uvidíte ceny začínající spíš šestkou či sedmičkou.

Italští i francouzští restauratéři spolupracují s místními vinaři a jejich vína si vybírají a nakupují sami. Cenu tak jako u nás nenavyšuje nikdo třetí stojící mezi nimi. A nejen italští vinaři jsou známí tím, že cenou nikdy nepodrazí své obchodní partnery. I když všude v Itálii vidíte u silnice poutače na nákup vína "přímo" od vinaře, z vlastní zkušenosti vím, že vám ho nikdy neprodá levněji, než ho koupíte ve vinotéce. A když, tak jen o pár eurocentů.

Mnohem levněji zato u nich nakupují restauratéři. Cena vína v italských restauracích vám proto nezničí kreditku, i když si jejich majitelé můžou dopřát slušnou marži. Někteří moravští vinaři prodávají víno i obchodníkům za stejné ceny, jaké mají v e-shopu, a slevu dají jen za velký objem. Rádi také svým vínem levněji naplní kufr auta tomu, kdo na ně zazvoní. Kdo se pak může divit, že u nás v restauracích při pití vína často slzíme?