Ředitel Švandova divadla Daniel Hrbek
Foto: Pepa Dvořáček
Daniel Hrbek řídí pražské Švandovo divadlo a nejradši si čte v knihách Milana Kundery.

Které knihy teď máte na nočním stolku?

Cestu k nesvobodě Timothyho Snydera, protože Snyder mě zneklidňuje i uklidňuje. A třeba od Jona Boorstina Tajemství filmové řeči, protože mě americký film vždy přitahoval. A zaujal mě i fakt, že knihu přeložil filmař Jan Svěrák.

reklama

Máte nějakého zvláště oblíbeného spisovatele?

Rád, opravdu rád, čtu Milana Kunderu, vracím se pravidelně k Nesmrtelnosti, kterou mám asi nejraději − i když to je těžké říci. Obrovským zážitkem pro mě byla loni Kniha smíchu a zapomnění.

Co jste četl, když jste byl malý kluk?

Miloval jsem Otakara Batličku a jeho dobrodružné krátké povídky, samozřejmě komiks Rychlé šípy, Tři mušketýry, mayovky a verneovky. Z těchto knih se zrodili mí hrdinové, na které jsem si pak s kamarády hrál. A také se to později projevilo na mé rané divadelní tvorbě. Režíroval jsem adaptaci Cesty kolem světa od Jiřího Janků a Tři mušketýry, které jsem Jirkovi také pomáhal na divadle adaptovat.

Kterou knihu si v tomhle životě ještě určitě musíte přečíst?

Mým velkým dluhem jsou Juráčkovy deníky. Teď jsem do nich nahlížel a těším se, až najdu čas se do nich zavrtat. Fascinují mě.

Se kterou autorkou byste rád zašel na skleničku dobrého vína?

Jsem abstinent, tedy v Česku nudný společník. Ale mám štěstí, že se mohu občas v našem divadle vidět s Radkou Denemarkovou, jejíž knihy mám rád, a Kateřinou Tučkovou, která se Švandovým divadlem spolupracuje, a nyní pro nás dokonce píše novou hru. Té bych se zeptal: "Kdy to budete mít dopsáno, Kateřino?" Prostě nudný společník.

A se kterým autorem byste se nebál strávit desetihodinový let, anebo dokonce ztroskotat na pustém ostrově?

To se asi vrátím ke svému dětství. Cestovat bych se nebál s dobrodruhem Otakarem Batličkou, který je ovšem bezpečně mrtev. S tím bych se zaručeně nebál ani ztroskotat.

Co čte ředitel Švandova divadla Daniel Hrbek
Foto: Pepa Dvořáček