Je to už dávno. Moje pětadevadesátiletá babička seděla před černobílou obrazovkou naší staré televize a sledovala obézního moderátora televizních novin, jehož obličej byl orámován tučným podbradkem. Po chvíli prohlásila: "Běž domů, ty ovare!" ale místo "ovara" na obrazovce se zvedla sama a odešla z obývacího pokoje. Poslouchat stokrát omílané hlouposti a banality ji v jejím věku už nebavilo.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekŘíká se, že krev není voda, a tak se v posledních letech začínám podobat své babičce čím dál víc. Nejraději bych poslouchal pouze lidi, kteří by mi sdělovali něco zajímavého a inspirativního. Abych byl přesnější, nejde mi o běžná doporučení, jakou knížku si přečíst nebo jaký fotbalový zápas by bylo dobré vidět, ale aspoň občas by ty myšlenky mohly mít potenciál trochu zásadněji měnit můj život a mne samotného k lepšímu, či dokonce představovat jisté životní milníky. Zkrátka hledám lidi, kteří by ze mě udělali o kousek lepšího člověka se zajímavějším životem.
Léta jsem nevěděl, jak na to, až můj dobrý kamarád přišel s výrokem, že je špatné sedět v místnosti, kde jste tím nejchytřejším. Dlouho jsem tomu příliš nevěřil, protože být aspoň lokálně tou nejchytřejší osobou je pro mnohé životním cílem a pro některé snad i snem (jen se kolem sebe rozhlédněte u vás v práci!). Postupně mi však došlo, že v téhle větě se může skrývat návod k tomu, co jsem potřeboval. Člověk by měl potlačit své ego a vyhledávat prostředí, kde by se takové osobnosti, jež jsem sám pro sebe nazval inspirátory, mohly nalézat.
Všiml jsem si, že mohou sedět v jedné místnosti jako vy, ale přitom netušit, jak bedlivě je sledujete a posloucháte každé jejich slovo. Přemýšlíte o tom, co říkají, a čas od času podle nich měníte své vlastní názory, postoje, cíle. Skoro by se dalo říct, že jim dáváte moc měnit váš život, a věříte přitom, že to bude k lepšímu.
Odhaduji, že jich po světě chodí méně než jedno procento z nás všech. Ale třeba se mýlím a je jich mnohem víc. Zkoušel jsem spočítat aspoň ty své z posledního roku. Jak to skončilo, vám raději neřeknu, ale pro důvtipné trochu naznačím. Pokud jste napočítali aspoň jednoho, máte to dobré. Pokud dva, tak výborné. A pokud tři, tak vám mohu jen závidět.
